Krealismus
Krealismus vyznává Hospodina Ježíše Krista, vtěleného Boha mezi námi, jehož Přítomnost, Láska a Pravda je živě osvědčována Duchem Svatým skrze Písmo Nového i Starého zákona, jako Panovníka a Spasitele. Věří v Jeho evangelium a žije v pokání. Učí se z křesťanských tradic v rámci ekumenického spektra, drží se toho, co je dobré, a zříká se toho, co je zlé. Vítá pomoc vědeckého poznání při pastoraci člověka, ale odmítá ji tam, kde odporuje evangeliu nebo zpochybňuje moc Boží.
Krealismus vyznává Boha, který čte myšlenky lidské mysli a cítí pocity lidského srdce. Není tyran, není žalářník, v prvé řadě chce být našîm partnerem. Nenutí. Nevnucuje. Volá. Touží. A čeká. Jeho láska je svobodynosná. Dává odejít, ale necháva dveře k návratu.
Krealismus odmítá akademické pojetí duchovní smrti, hříchu, mytologizaci Adamova pádu. Za hlavni problém lidstva pokládá prokletí "Prach jsi a v prach se navrátíš", které reálně prožívá každý člověk na svou kůži. Toto prokletí zlomil Kristus svou fyzickou smrtí na Kříži a svým slavným fyzickým vzkříšením z mrtvých, který jako vtělený Logos a zároveň Syn Člověka je dán za Novou smlouvou mezi Bohem a člověkem.
Peklo, gehenna, ohnivé jezero, není místo věčného mučení nevěřících, ale místo, kde se zjevuje Svatost a Spravedlnost Boží, kde každý prožívá bolest z důsledku svých činů, cílem je zprostředkovat člověku poznání jeho životní cesty bez příkras a výmluv. Kdo činí pokání za svého života, kdo žije ve zdravé sebereflexi pocházejícího od Boha z Ducha Svatého, nebude muset činit pokání po smrti. Žádný člověk nenese zodpovědnost za vrozené dispozice a indispozice, ale za bolest, kterou způsobí, za nevděčnou nenažranost, která se nespokojuje s tím, co má.
Krealismus je cesta pokání, ne triumfu. Není cestou vítězů, ale cestou vracejících se slabých a kopýtajících dětí. Těch, kdo nevládnou, ale slouží. Spasení jsme z Milosti nesouzení, na které není žádný právní či zákonný nárok, jako dlužník, nad kterým se slitoval Suverénní král Ježíš Kristus, jenž náš dluh zaplatil ze svého. Tuto Milost nesouzení jsme volání zrcadlit a předávat dále - na rozdíl od starozákonního lidu, který měl za úkol zrcadlit Boží soud a spravedlnost v duchu přikázání "Oko za oko, zub za zub." Mezi dobou Milosti a Zákona je revoluční zvrat, ne postupný evoluční předěl.
Krealismus nedůvěřuje Masoretskému textu Starého zákona, za kanonický považuje starořecký překlad Septuaginta
Kontaktujte mne, volně a svobodně, na mejlu: quokam@seznam.cz. Nesme tuto vizi spolu.
Václav Q. Müller
