Bohu a světu

Tento článek nemá za cíl vyvolat diskuzi nad vědečností nebo nevědečností té či oné teorie vzniku života, jako spíše vyjádřit, jak já osobně chápu děj zjevený v prvních kapitolách Bible. Ta zde nepopisuje vznik placky, ale stvoření z pohledu pozorovatele stojícího na planetě, který děj, jenž pozoroval kolem sebe, popsal vlastními (nevědeckými) slovy ve zprávě určené nevědeckému posluchačstvu primárně starověké společnosti. 

- na počátku Bůh stvořil nebe a zemi: Vznik vesmíru, možná i duchovního světa. Není podrobněji popsán způsob vzniku, ani jak dlouho tento děj trval. Teorie Velkého třesku není v protikladu s touto větou. 

- země byla neviditelná (=neosvělená, nepozorovatelná, skrytá, nederfinovatelná,nepřístupná, neobyvatelná) a neuspořádána.  Slovo "neviditelná" může naznačovat, že země ještě nebyla vložena do "viditelného" materiálního vesmíru. Anebo pokud již byla součástí vesmíru, nešla pozorovat - nebyla osvícena, byla skrytá v temnotě, nepřístupná životu, neobyvatelná. Slovo neuspořádána znamená chaotická, s náhodnými procesy, bez vložené "informace". 

- Temnota nad propastí: Od této chvíle je děj pozorován jakoby z povrchu země. Vidíme tmu a nějakou propast.

- Duch (=dech, vítr) Boží se vznášel nad vodami: Všimněme si, a to má "první" i tzv druhá zpráva o stvoření společního, že voda nebyla stvořena v rámci stořitelského týdne, ale byla na zemi již od "počátku." Voda zde může zmanenat i tekutinu jako takovou. 

- A řekl Bůh: Staň se Světlo. A stalo se světlo. Všimněme si, že Bůh tvoří Slovem = informací. Bůh vkládá informace do "neuspořádaného" světa a tím jej uspořádá, neboť hmota (atomy, molekuly, částiče a podobně) se seskupují právě podle Boží informace. Zde Bůh vkládá "neviditelnou" zemi do "viditelného" světa.  Konkrétně do Sluneční soustavy.

- A uviděl Bůh světlo, že je dobré a oddělil mezi světlem a mezi tmou. A nazval Bůh světlo dnem a tmu nocí. A by večer a bylo ráno, den jeden. Zde je vysvětleno, že se nejedná o stvoření světla jakožto energie, ale stvoření světla a tmy jako dne a noci. Pozorovatel na zemi zpozoroval, že se začal střídat den s nocí. Zeměkoule se tedy začala otáčet kolem vlastní osy. Ale, jak zpozorujeme dále, neviděl na nebi žádné vesmérné těleso - atmosféra měla takové složení a takovou hustotu, že pozorování nebeských těles včetně slunce a měsíce nebylo možné. Střídání dne a noci od této chvíli představuje rytmiku stvoření.  Den první,  neděle. Týden stvoření právě začal.

- A řekl Bůh: Ať se stane klenba uprostřed vod Připomeňme si, že děj stvoření pozorujeme úhlem pohledu ze Země. Zde se tvoří atmosféra dnešního složení - přesto na hranici z vesmírem stále byla nějaká opona, které bránila pozorovat nebeská tělesa. Ale náš pozorovatel už může dýchat. Klenba je "tvar vesmíru", když se pozorovatel dívá ze země na nebe, vyplívající ze zakřívení zeměkoule.

- A ať odděluje vody (pod klenbou) od vod (nad klenbou) Možné zvednutí vodních par přímo od povrchu země, vznik oblaků? Trochu tajemné místo. Je možné, že Bůh vzal část vodstva ze země a uložil jej jinam, "nad klenbu" - na Mars nebo kamkoliv jinam ve vesmiru. Možná se zde naznačuje vznik "ozonové vrstvy" (kyslík jakožto součást vody !nad klenbou" se mohl vlivem sluneční radiace rozpadat na kyslík a vodík a vytvořit souvislou ozonovou vrstvu).

- A nazval Bůh klenbu Nebem. A byl večer a bylo jitro, den druhý. Takže na počátku byla stvořena nebesa (=vesmír, duchovní svět), zde Nebe označuje oblohu, (dýchatelnou) modrou atmosféru.  

- A řekl Bůh - nechť se shromáždí voda pod klenbou na jednom místě a nechť se ukáže suchá země. A stalo se tak. Stvoření moře a pevniny, zde jedné Pangaey.

- Následuje stvoření vegetace. Opět Bůh svým slovem (informací) vloženou do hmoty (molekul, atomů, buněk), tvoří život, který okamžite roste. A byl večer a bylo ráno, den třetí.

- A řekl Bůh: "Nechť jsou světla na nebeské klenbě..."  Nechť jsou světla na nebeské klenbe. Tato formulace neznamená, že právě v tomto okamžiku začaly existovat nebeské objekty, ale ted světla z nich zazářila na "nebeské klenbě." Všechna, ať jsou jakkoliv daleko, zazářila v jeden okamžik. To je další důkaz, že nešlo o stvoření objektů, ale jejich zjevení. "Něco", co bránilo pro svou hustotu pozorovat ze země ohnivý kotouč slunce, měsíc a hvězdy, bylo odstraněno. 

Následně Bůh tvoří živočichy, nejdříve hmyz, plazy, veliké ještěry, posléze i savce, ptáky a nakonec člověka. Sedmý den (v sobotu) Bůh "odpočinul." Ne ode vší své práce (Můj otec bez ustání pracuje a taktéž já pracuji), ale "pouze" od práce stvořitelské. Jednalo se o přírodu "velmi dobrou", přírodu, která se Bohu "povedla",byla přesně taková, jakou ji Bůh chtěl mít. Bible dále svědčí o neexistenci (fyzické smrti), nemocí, všechno živé zvířectvo bylo býložravé, bez masožravců, mrchožroutů, bez  parazitů. Bez virů či škodlivých bakterií.