Bohu a světu

6) Kapitola

Obrátil (Navrátil) jsem se a pozvedl jsem své oči a uviděl – a hle, čtyři vozy vycházející zprostředka dvou hor; a ty hory byly hory bronzové (měděné). Ve (u) voze prvním byli koně ohnivě červení a ve voze druhém koně černí [K vozu prvnímu byly zapraženi koně ohnivě červení a k druhému koně černí]. A ve 

vozu třetím bílí koně a ve voze čtvrtému pestří strakatí koně. A odpověděl jsem a řekl andělu, který mluvil ve mně: Co je toto, pane? A odpověděl anděl, který mluvil ve mně, a řekl: Toto jsou čtyři větry nebe, vycházející, aby se postavili před Hospodina celé země.

Ten vůz, v němž byli černí koně, vycházel proti zemi severu, a bílí vycházeli za nimi, a pestří vycházeli proti zemi jihu. A strakatí koně vycházeli a pohleděli (shlíželi, obraceli pozornost, dychtili) [na Hospodina], aby šli (putovali, ubírali se) obcházet (kontrolovat) zemi. A řekl: Jděte a obcházejte zemi. A obcházeli zemi. Zvolal (vykřikl, vydal hlas) a promluvil ke mně, když řekl: Hle, ti, kteří vycházejí k zemi severu, utišili můj thymou [dlouhodobý hněv, postoj, nesouhlas s vašimi skutky]  v severní zemi.

Egéneto (stalo, přihodilo, vzniklo, začalo existovat,bylo dáno, vstoupilo v platnost, naplnilo se) se logos (slovo, řeč, rozum, úmysl, účet, zákon, rozkaz) Hospodinovo ke mně, když řeklo. Vezmi (Přijmi) to, co je z vyhnanství, od archontů (mužům prvních, předních, vládnoucích, charakterizujících principy a hodnoty, tvořících základy společnosti, píšících historii, lidových hrdinů, vzorů, archetypů) a od jejích užitečných (přínosných, schopných) mužů a od těch, kdo ji poznali, a ty vejdeš v onen den do oiko (domu, rodu, rodiny, domácnosti, majetku, čeledi, vztahů) Jósiáše (=Hospodin uzdravuje, podpírá), syna Sofoniáše (=Hospodin ukryl), toho, který přišel z Babylona.

 Vezmeš stříbro a zlato a uděláš věnce (pásy, stuhy, medaile) a položíš na hlavu Ježíše, syna Josadaka (=Hospodin je spravedlivý, ospravedlňuje), velekněze. Řekneš k němu: Toto praví Hospodin Vševládnoucí: Hle, muž, jeho onoma  (jméno, pověst, sláva, reputace, autorita, charakter, charakterizace, osoba) je Výhonek (Východ, Úsvit, Ratolest), vyraší zpod něho. On vystaví dům Hospodinův. On přijme důstojnost, usedne a bude vládnout na svém trůnu. Kněz bude [se postaví] po jeho pravici, a rada (úmysly, plány, vůle) eirene (míru, pokoje, usmíření, stability, pořádku, blahobytu, prosperity, spásy, vzájemná propojenosti, sjednocení)  bude mezi oběma. Avšak věnec bude pro ty, kteří vytrvávají (vydrží, čekají), a pro ty, kdo jsou jí [=radě mezi mesiášem a knězem] užiteční, a pro ty, kdo ji plně (hluboce) gnókosinovali (poznali, zažili ji na vlastní kůži, na vlastních pocitech, navázali s ní důvěrný vztah). [Bude] jako milost (přízeň, laskavost, vděk) syna Sofoniova [milost pro syna Sofoniova] a jako chvalozpěv v oiko Hospodinově. A ti, kteří jsou daleko od nich, přijdou a budou stavět v oiko Hospodinově, a gnósenete, že Hospodin Vševládnoucí mne poslal k vám. A stane se, jestliže posloucháním (nasloucháním, vyslechnutím, slyšením “dovnitř”) budete poslouchat (~) hlas Hospodina, svého Boha.

7) kapitola

Egéneto (stalo, přihodilo, vzniklo, začalo existovat,bylo dáno, vstoupilo v platnost, naplnilo)  se ve čtvrtém roce za vlády krále Dareia, že se egéneto logos (slovo, řeč, rozum, úmysl, účet, zákon, rozkaz) Hospodinovo k Zachariášovi, čtvrtého dne devátého měsíce (cca 7. prosince 518 př. n. l., dva roky po začátku obnovy chrámu ), který je Chaslev.

Poslal do Bét-elu Sarasara (=ochraňuj krále) a Arbeseera [=to samé jméno, helenizovaná forma] král a jeho muži, aby usmířili (získali přízeň, vykonali obřad smíření, oběti za hřích) Hospodina. Když řekli ke kněžím, kteří jsou v oiku Hospodina Vševládnoucího, a k prorokům, když řekli: Mám vstoupit zde v pátém měsíci do posvěceného, jak jsem činil už po mnoho let [Mám i nadále truchlit a konat půst v 5. měsíci, jak jsem to dělal už mnoho let od zničení chrámu]? I egéneto se logo Hospodina Dynameōn (Sil, Mocí, Energií, Schopností, Vojsk, Vojenských zástupů, Vlád, Zřízení, Zázraků, Dějin) ke mně, když řekl. 

Řekl jsem ke všemu lidu země a ke kněžím, když jsem řekl: Jestliže jste se postili nebo naříkali (truchlili, bili se do prsou) v pátých a v sedmých [měsících], a hle, [po] sedmdesát let, zdali jste postili [tento] půst [pro, kvůli] mně? A jestliže jíte nebo pijete, což [to] ne[jste] vy, [kdo] jíte? Vy, [kdo] pijete? Což to nejsou ta [samá] loga, která promluvil Hospodin skrze ruce dřívějších proroků, když byl Jeruzalém obýván a vzkvétal, a jeho města okolo něho? Když byla hora i nížina osídlena?

A egéneto logo Hospodino k Zachariáši, když řeklo. Toto praví Hospodin Vševládnoucí: Soud (rozhodnutí, odsouzení, trest, exekuce) spravedlivý (správný, po právu, legitimní) suďte (rozhodujte, rozlišujte) a milosrdenství (pomoc, laskavý čin, slitování) a empatii (soucit, spolupláč, sounáležitost) konejte každý vůči svému bratru. Vdovu a sirotka, cizince a chudého (řemeslníka, bez vlastní půdy, dělníka pracujícího za minimální mzdu) neutlačujte (nezotročujte, nezneužívejte, nezotročujte). Zlo (zlobu, ničemnost, špatnost) nechť nikdo proti svému bratru nezachovává (nepamatuje, neudržuje, nevyživuje) v srdcích svých.

Ale odmítli poslechnout (nechat se přesvědčit, přemluvit, důvěřovat)  aby [mi nemuseli] věnovat pozornosti. Nastavili [mi] záda vzdorovitá (pomatená)  a své uši zatížili (ucpali, znecitlivěli), aby [nemuseli] naslouchat (poslouchat, reagovat, slyšet “dovnitř”). Své srdce ustanovili (rozhodli, zpevnili, zatvrdili) [do] odmítání poslechnout, aby nenaslouchali mému zákonu (ústavě, zřízení, řádu, tóře) a logům, která poslal Hospodin Vševládnoucí svým pneumem (duch, vnitřní bytostí, charakterem, postojem, myslí, vůlí, dechem, větrem)  skrze ruce dřívějších proroků. A egéneto veliký orgé [rozlícení, emoční hněv, touha nastolit spravedlnost a potrestat hřích, vnitřní impuls, emoční energie, ovoce postoje] od Hospodina Vševládnoucího. A stane se. Jak on mluvil a nenaslouchali mu, tak budou oni volat, a já jim rozhodně naslouchat nebudu, praví Hospodin Vševládnoucí. Vyhodím je ven (vyženu, vyvrhnu) ke všem národům, které negnósovali (nepoznali, nezažili, neměli s nima žádný vztah). Země bude zpustošena za nimi, od toho, kdo prochází a od toho, kdo se vrací (obrací zpět, pohybuje se, pobývá). Určili (ustanovili, uspořádali, seřadili) zaslíbenou (vyvolenou) zemi k záhubě (zničení, zkáze).

8) kapitola

A egéneto (stalo, přihodilo, vzniklo, začalo existovat,bylo dáno, vstoupilo v platnost, naplnilo se) logos (slovo, řeč, rozum, úmysl, účet, zákon, rozkaz) Hospodinovo, když říká. Toto praví Hospodin Vševládnoucí: Zélotil (horlil, žárlil, byl jsem plný vášně, žáru, zápalu, vnitrního pohnutí)  jsem pro Jeruzalém a pro Sijón velkou zélostí (~), a s velikým thýmou [dlouhodobým hněvem, postojem, nesouhlasem s vašimi skutky] jsem pro ni zélotil. Toto praví Hospodin: Navrátím (Obrátím) se k Sijónu a budu přebývat (stanovat, usadím se) uprostřed Jeruzaléma. A Jeruzalém se bude nazývat městem pravdivým (reálným, věrným, spolehlivým) a hora Hospodina Vševládnoucího horou svatou (oddělenou, čistou, bezúhonnou). Toto praví Hospodin Vševládnoucí: Dokonce budou na jeruzalémských náměstích sedávat starci i stařenky, každý se svou holí v ruce kvůli množství dnů a náměstí města budou naplněny [skupinami] malých chlapců a dívek, hrajících si na jejích náměstích. Toto praví Hospodin Vševládnoucí: Jestliže se to zdá nemožné před očima zbytku (pozůstalí, ostatku) tohoto lidu v oněch dnech, cožpak i přede mnou to bude nemožné? praví Hospodin Vševládnoucí.

Toto praví Hospodin Vševládnoucí: Hle, já vysvobodím (vyvádím do bezpečí) svůj lid ze země východní i ze země západní. Uvedu je a budu přebývat uprostřed Jeruzaléma. A budou mi lidem a já jim budu Bohem – v pravdě a ve spravedlnosti. Toto praví Hospodin Vševládnoucí: Ať se posílí vaše ruce, vy, kdo v těchto dnech slyšíte tato loga z úst proroků, ode dne, kdy byl položen základ domu Hospodina Vševládnoucího, a od té doby, kdy byla budována svatyně. Neboť před těmi dny nebyla (=nebude, [hrozilo, že nebude]) mzda (výdělek, [výkon, práce, snaha])] lidí k užitku, ani mzda (~) dobytka neexistovala (vlastněna, získána, začínat, k dispozici) (=nebude existovat, [~]). A tomu, kdo vycházel (=vychází) i vcházel (=vchází), nebyl (=nebude, [~]) eiréne (mír, pokoj, usmíření, stabilitu, veřejný pořádek, blahobyt, prosperita, spása, vzájemná propojenost, sjednocení) kvůli soužení (utrpení, útlaku).  Rozehnal jsem (=rozeženu, [chtěl jsem, plánoval jsem rozehnat]) všechny lidi, každého proti svému bližnímu.

A nyní však nejednám se zbytkem tohoto lidu podle těch dnů dřívějších, praví Hospodin Vševládnoucí. Ale ukážu eiréne: vinná réva dá svůj plod, země dá své plodiny a nebe dá svou rosu. A to vše uvedu v dědictví pro zbytek svého lidu. A stane se: jako jste byli v prokletí mezi národy, oiko (dome, rode, rodino, domácnosti, majetku, čeledi, vztahům) Judy a oiko Izraele, tak vás zachráním, a budete v požehnání (dobrořečení, darech). Buďte odvážní (vzchopte se) a posilujte se ve svých rukou.

Neboť toto praví Hospodin Vševládnoucí: Jak jsem si umínil vás ponížit (poškodit, zranit), když mě vaši otcové popudili k orgé [rozlícení, emočnímu hněvu, touze nastolit spravedlnost a potrestat hřích, vnitřnímu impulsu, emoční energii, ovoci dlouhodobého postoje], praví Hospodin Vševládnoucí, a nemetanojoval (=nezměnil náhledy, úmysly, smýšlení, vnímání, rozum, názor) jsem, tak teď v těchto dnech jsem se postavil [jako do bitvy] (ustanovil jsem se, pověřil jsem sám sebe)  a mám umíněno (rozmyšleno, rozhodnuti) dobře (krásně, ušlechtile) učinit Jeruzalému a oiku Judovu. Buďte odvážní.

Toto jsou loga, která budete činit: Mluvte pravdu (upřîmně, realitu) každý ke svému bližnímu a soud (odsouzení, rozhodnutí, trest, exekuce) eiréne suďte (odsuzujte, rozhodujte,  rozlišujte) ve svých branách [=soudních institucích]. Žádný z vás ať nepočítá se (nezvažuje, nepřemítá nad, [nemedituje nad], nevede účty nad)  zlem (zlobou, bídou, pohromou) bližního svého ve svém srdci. Lživou přísahu neagapujte (nemilujte činnou láskou, láskou rozhodnutí, vůle), protože toto všechno jsem znenáviděl (odmítnul, opovrhnul), praví Hospodin Vševládnoucí.

Toto praví Hospodin Vševládnoucí: Ještě přijdou mnohé národy a obyvatelé mnohých měst. Sejdou (shromáždí) se obyvatelé pěti měst do jednoho města a budou říkat: Pojďme prosit (modlit se) před tvář Hospodinovu (přítomnost Hospodinovu, službu Hospodinu) a usilovně hledat (dožadovat se, pátrat po) tvář Hospodina (~) Vševládnoucího. Já také půjdu.

Přijdou mnohé národy a mnohé kmeny (třídy, gengy, etnika), aby hledali tvář Hospodina Vševládnoucího v Jeruzalémě a aby usmiřovali tvář Hospodinovu. Toto praví Hospodin Vševládnoucí: v oněch dnech se chopí deset mužů ze všech jazyků národů a chopí se třásně židovského muže, říkajíce: Půjdeme s tebou, neboť jsme slyšeli, že Bůh je s vámi.

9) kapitola

Břímě (závazek, zavazadlo [na cestu]) loga (slova, řeči, rozumu, úmyslu, účtu, zákonu, rozkazu) Hospodinova v zemi Sédrachu (=osvíceným bohem měsíce) a Damašku, jeho oběť. Neboť Hospodin shlíží na lidi a na všechny kmeny (rody, pokolení, [vojenské] oddíly) Izraele. A Chamát (=horko, žár) v jejích hranicích, Týr (=skála) a Sidón (=město lovu), protože si velmi domýšlivě mysleli (=velmi zmoudřeli). Vystavěl si Týr opevnění, nashromáždil stříbro jako prach a shromáždil zlato jako bláto cest. Proto ho Hospodin zdědí [převezme do dědictví]. Porazí (zasáhne, zbije) jeho sílu (vojsko, vliv, autoritu) v moři a stráví (zničí, sežere) jej oheň. Uvidí [to] Aškalón a bude se bát a Gaza a bude se velmi rmoutit. A také Ekron, protože se zahanbila (zklamala, zostudila) kvůli svému pádu. Král bude odstraněn z Gazy a Aškalón (místo obchodu)  nebude obýván. Cizinci se usadí v Azótu (=neživý). Odstraním pýchu Pelištejců. Odstraním jejich krev z jejich úst a jejich ohavnosti ze středu jejich zubů.Ale i on [část z něho]  bude zanechán (zůstane, přežije [soud]) pro našeho Boha. Budou jako velitel tisíce v Judsku a Akaron bude jako Jebúsejský (=Jeruzalémský, [kenanci žijící v jeruzalémě v době Davidově vedle Židů, resp v podřízeném postavení, postupne se [asi] asimilovali]). Postavím se u svého oika (domu, rodu, rodiny, domácnosti, majetku, chrámu, čeledi, vztahům) jako zábrana, aby [nikdo] neprocházel, ani se nevracel zpět. A už nikdy nepřijde na ně ten, kdo vyhání, protože nyní jsem viděl svýma očima.

Raduj se velmi, dcero Siónu, zvěstuj, dcero Jeruzaléma. Hle, tvůj král přichází k tobě, spravedlivý (bezúhonný, poctivý, legitimní), ten, kdo zachraňuje (uzdravuje, přináší spásu), on, tichý (pokorný, nekonfliktní, ovládající své emoce a sílu) a usedlý na oslíku, na mladém hříběti. Vyhladí [vojenské] vozy z Efraima a [~] koně z Jeruzaléma. Vyhlazen bude válečné luk. [Přinese, obnoví] hojnost (množství, plnost, společenství) a eiréne (mír, pokoj, usmíření, stabilitu, veřejný pořádek, blahobyt, prosperita, spása, vzájemná propojenost, sjednocení) z národů. Bude vládnout nad vodami až do moře a od řek k východům země. A ty, v krvi smlouvy, vyslal (poslal [se svědectvím]) jsi své vězně (zpoutané v okovech, řetězech) z jámy (cisterny, hrobu, šeolu), která nemá vody. Budete sedět (usednete, usedněte) v pevnosti, vězňové shromáždění. Za jediný den tvého vyhnanství ti dvojnásobně odplatím (potrestám, odměnîm, nahradím).

Neboť tebe, Judo, jsem natáhl jako luk pro sebe, Efraima jsem naplnil [jako toulec šípy]. Povzbudím (pozvednu, probudím, vzkřísím) tvé syny, Sióne, proti synům Řeků, a uchopím (dotknu se) tě jako meč bojovníka. Hospodin bude nad nimi, a vyjde jako blesk střely. Hospodin Vševládnoucí zatroubí na polnici, a půjde v bouři své hrozby. Hospodin Vševládnoucí bude jejich štítonošem. Oni je pohltí (sežerou, zničí) a zahrnou kameny z praku. Vypijí je jako víno a naplní se jako misky oltáře. Zachrání (Uzdraví) je Hospodin v onen den jako ovce, lid svůj, protože svaté kameny se budou kutálet po jeho zemi. Neboť jestliže je něco dobrého jeho a jestliže je něco krásného od něho, [je to] obilí pro mládence a víno vonící pro panny.