Bohu a světu

Hospodin si pamatuje, požehná v určený čas

1) Kapitola

V osmém měsíci druhého roku za Dareia (=drží dobro, =říjen/listopad 520 př. n. l., [dva měsíce po prvním proroctví Agea]) egéneto (stalo, přihodilo, vzniklo, začalo existovat,bylo dáno, vstoupilo v platnost, naplnilo se)  se logo (slovo, řeč, rozum, úmysl, účet, zákon, rozkaz) Hospodinovo k proroku Zacharjáši (=Hospodin si pamatuje), synu Berekjáše (=Hospodin požehnal), synu Iddova (=určený časem), když řekl.

RozOrgénoval se Hospodin na vaše otce (předky) velikým orgém  [rozlícení, emoční hněv, touha nastolit spravedlnost a potrestat hřích, vnitřní impuls, emoční energie, ovoce postoje]. Řekneš k nim: Toto praví Hospodin Vševládnoucí: Obraťte (Navraťte) se ke mně a já se obrátím k vám, praví Hospodin. Nebuďte jako vaši otcové, jimž proroci předešlí vytýkali a říkali: Toto praví Hospodin Vševládnoucí: Odvraťte se od svých zlých (zhoubných, zkažených, bídných) cest a od svých zlých skutků. Ale oni nevěnovali pozornost, aby mě poslechli, praví Hospodin. 

Vaši otcové, kde jsou? A proroci, copak budou žít navždy? Avšak má loga a má ustanovení (zvyky, obyčeje, přikázání, tradice) přijímejte (vezměte, přivítejte), všechna, která já přikazuji svým Pneumem (duchem, vnitřní bytostí, charakterem, postojem, myslí, vůlí, dechem, větrem) svým otrokům (služebníkům) prorokům. Ta [loga a ustanovení] dostihla (uchopila, přemohla) vaše otce a oni odpověděli, řekli: Jak určil (seřadil, sešikoval, postavil) Hospodin Vševládnoucí, aby učinil podle vašich cest a podle vašich zvykům (způsobu života, praxe, skutků), tak vám učinil.

Dne dvacátého čtvrtého jedenáctého měsíce, to je měsíc Šebat, ve druhém roce za Dareia (=únor roku 519 př. n. l., o cca 3 měsíce později), se egéneto  logo Hospodinovo k proroku Zacharjáši, synu Berekjáše, synu Iddova, když řekl. 

Viděl jsem v noci, a hle: muž, který seděl na ryzím (ohnivě rudém) koni, stál mezi dvěma zastíněnými horami, a za ním [byli] koně ryzí, strakatí, pestří a bílí. Řekl jsem: Co jsou tito, Hospodine? A anděl, který mluvil ve mně (u mně), mi řekl: Já ti ukážu, co to je. Odpověděl muž, který stál mezi horami, a řekl mi: Toto jsou ti, které poslal Hospodin, aby obcházeli [kontrolovali] zemi. A odpověděli andělu Hospodinovu, který stál mezi horami, a řekli: Prošli jsme celou zemi, a hle, celá země je osídlena a odpočívá (je v klidu, mlčí, žije v pokoji).

Hospodin Vševládnoucí odpověděl andělu, který mluvil ve mně, dobrými (krásnými, ušlechtilými) slovy a logy útěchy (povzbuzení). Anděl, který mluvil ve mně, mi řekl: Zvolej a řekni: Toto praví Hospodin Vševládnoucí: Velikou horlivostí (žárlivosti, touhou) jsem horlil (dychtil, žárlil, usiloval, toužil) pro Jeruzalém a pro Sión. Ale velikým orgém  orgénuji proti národům, které se přidaly k útoku. Protože já jsem orgénoval v malé [omezené] míře, oni však přidali [svůj orgé] k pohromě (neštěstí, bídě, ke zlému).

Proto toto praví Hospodin: Navrátím (Obrátím) se k Jeruzalému v slitování (soucitu, milosrdenství), a můj oikos (dům, rod, rodinu, domácnost, majetek, chrám, Boží lid, vztah) bude v něm znovu vystavěn, praví Hospodin Vševládnoucí. Měřicí šňůra bude ještě roztažena nad Jeruzalémem. A anděl, který mluvil ve mně, mi řekl: Zvolej a řekni: Toto praví Hospodin Vševládnoucí: Města budou znovu překypovat dobrými věcmi, a Hospodin se znovu slituje nad Siónem a znovu si vyvolí (přilne k) Jeruzalém.

Pozvedl jsem své oči a uviděl – a hle, čtyři rohy. A řekl jsem k andělu, který mluvil ve mně: Co je toto, pane? Řekl ke mně: Toto [jsou] ty rohy, které rozptýlily Judu a Izrael. Ukázal mi Hospodin čtyři řemeslníky (tesaře, stavitele). Řekl jsem: Co tito přicházejí učinit? A on mi řekl: Toto jsou ty rohy, které rozptýlily Judu a Izrael, a zlomily je, a nikdo z nich nepozdvihl hlavu. A přišli tito, aby je [vzali] do svých rukou [a] naostřili [je]. [Ano] ty čtyři rohy, ty národy, které pozvedají roh proti zemi Hospodina, aby ji rozptýlily.

2) Kapitola

A pozdvihl jsem své oči a uviděl, a hle, muž a v jeho ruce měřicí provaz. Řekl jsem k němu: „Kam jdeš?“ A on řekl ke mně: „Změřit Jeruzalém, aby bylo vidět, jak veliká je jeho šířka a jak veliká délka. A hle, anděl, který mluvil ve mně (u mne), stál, a jiný anděl vycházel, aby mu šel vstřîc [se s ním setkal]. Řekl jemu, když řekl: Běž a mluv k onomu mladíku, řekni: Jeruzalém bude až do plodnosti  (bohatě, hojně) osídlen pro množství lidí a dobytka v jeho středu. A já jí budu, praví Hospodin, hradbou (opevněním, oporou) ohně vůkol a k slávě budu uprostřed ní.

Běda, běda, prchejte ze země severu, praví Hospodin, neboť ze čtyř větrů nebes vás shromáždím, praví Hospodin. Zachraňte se uvnitř Siónu (=vyvýšenému místu, pevnosti), vy, kteří bydlíte (přebýváte) u dcery Babylónu (=brány Boha, zmatení). Neboť toto praví Hospodin Vševládnoucí, po [své] slávě mne poslal  k (proti) národům, které vás vydrancovaly (oloupily), protože ten, kdo se vás dotýká, je jako ten, kdo se dotýká zřítelnice jeho oka. Protože hle, já položím (přivedu,uvedu)  svou ruku na ně, a stanou se kořistí těm, kdo jim slouží; a gnósnete (poznáte, prožijete na vlastních pocitech, uzavřete nový vztah), že mne poslal Hospodin Vševládnoucí.

Raduj se a vesel se, dcero Siónu, protože hle, já přicházím a budu přebývat (rozložím stan) uprostřed tebe, praví Hospodin. Utečou mnohé národy k Hospodinu v onen den a budou jemu za lid. Usídlí se uprostřed tebe a plně (hluboce) gnósneš, že Hospodin Vševládnoucí poslal mne k tobě. Hospodin úplně zdědí (přisoudí si) Judu, svůj podíl, na zemi svaté, a ještě si vyvolí (přilne k) Jeruzalém.

Ať se bojí (dobře se drží, má bázeň) každé tělo před tváří Hospodinově, neboť povstal (probudil se, byl vzkříšen) z jeho svatých oblaků. 

3) kapitola

Ukázal mi Ježíše, velekněze, stojícího před andělem Hospodinovým, a ďábel (žalobce, nepřítel, satan) stál po jeho pravici, aby mu odporoval. Řekl Hospodin k ďáblovi. Kéž tě Hospodin pokárá (napomene, okřikne), ďáble! Kéž tě Hospodin pokárá, on, který si vyvolil (přilnul k) Jeruzalém! Cožpak toto není jako polínko (pochodeň) vytržené (vyrvané, odtržené) z ohně? Ježíš byl oblečen v špinavé (poskvrněné, znečištěné) šaty a stál před andělem. Odpověděl a řekl k těm, kteří stáli před ním: Odstraňte ta špinavá roucha z něho. A řekl k němu: Hle, odňal jsem tvé nepravosti a oblečte ho do dlouhého [velekněžského Áronovského] roucha a položte čistý turban na jeho hlavu. Oblékli ho do oděvů a položili čistý turban na jeho hlavu. 

Anděl Hospodinův tam stál. Dosvědčil (zapřísahal, varoval) anděl Hospodinův Ježíšovi, když řekl: Toto praví Hospodin Vševládnoucí: Jestliže v mých cestách budeš chodit a jestliže má ustanovení (příkazy, zákony, pravidla, řády) budeš střežit (hlídat, zachovávat, dodržovat, chránit), jestliže ty budeš oddělovat (rozsuzovat, rozlišovat, vynášet soud, spravovat) můj oikos (dům, rod, rodinu, domácnost, majetek, chrám, Boží lid, vztah) [od zlého] , a jestliže i mou síň (nádvoří) budeš střežit, dám (poskytnu) ti chodit mezi těmi, kteří zde stojí.

Slyš tedy, Ježíši, veleknězi, ty i tvoji druhové, kteří sedí před tebou. Vždyť jsou to muži, kteří pozorují (spatří) znamení. Protože hle, já přivádím svého otroka, Výhonek (Východ, Úsvit, Ratolest, Klíčící). Neboť jsem položil kámen před Ježíše. Na tom jednom kameni je sedm očí. Hle, já vyhloubím jámu (hrob, podsvětí), praví Hospodin Vševládnoucí, a v jediný den nahmatám (osahám, odstraním) každou nespravedlnost (nepravost, bezpráví, křivdy) té země. V onen den, praví Hospodin Vševládnoucí, svoláte každý svého bližního pod vinnou révu a pod fíkovník.

4) kapitola

A vrátil se anděl, který mluvil ve mne (u mne), a probudil (povzbudil, vyburcoval, vzkřísil) mne, tak jako když se člověk probouzí ze svého spánku (otupělosti, tranzu, smrti). Řekl ke mně: Co vidíš? A řekl jsem: Viděl jsem, a hle, celý zlatý svícen a nádoba s olejem na něm, a sedm lamp (světel, kahánků) na něm, a sedm trubic k lampám, které jsou nahoře na něm. A dvě olivy nad ní, jedna po pravici svícnu a jedna po levici. 

Zeptal jsem se a řekl k andělu, který mluvil ve mně, když jsem řekl: Co je toto, Hospodine [Kyrie = panovníku, vlastníku, manželi, pane]? Odpověděl anděl, který mluvil ve mně, a řekl ke mně: Ginóskuješ (poznáš, zaživáš na své kůži, na svých pocitech, máš s tím vztah), co je toto? A já řekl: Nikoli, Hospodine. A odpověděl a řekl ke mně, řka: Toto je slovo Hospodinovo k Zorobábelovi (=zrozený v Babylónu), když řekl: Ne schopnostmi (silou, mocí) velikými, ani silou (vytrvalostí, vlivem, autoritou, intenzitou) , ale mým Pneumem (Duchem, vnitřní bytostí, Charakterem, Postojem, Myslí, Vůlí, Dechem, Větrem), praví Hospodin Vševládnoucí. Kdo jsi ty, veliká horo,  že by ses narovnala (napravila, uvedla dobpořádku) před Zorobábelem? Já vynesu kámen dědictví (podílu), rovnosti (férovosti, vyváženosti) [v] milosti (přízni, laskavosti, krásy, vděčnosti), milosti její [=v rovnosti]!‘“

A egéneto (stalo, přihodilo, vzniklo, začalo existovat,bylo dáno, vstoupilo v platnost, naplnilo se)  se logos (slovo, řeč, rozum, úmysl, účet, zákon, rozkaz, Bůh Syn)  Hospodinovo ke mně, když řeklo: Ruce Zorobábelovy položily základy tohoto oiku a jeho ruce jej dokončí. A plně gnósnáš, že mne poslal k tobě Hospodin Vševládnoucí. Neboť kdo pohrdl dny malými? A budou se radovat a uvidí cínový (olověný) kámen v ruce Zorobábelově. To je těch sedm očí Hospodinových, které hledí na celou zemi.

A odpověděl jsem a řekl mu: Co  ty dvě olivy, které jsou po pravici svícnu a po levici? A zeptal jsem se podruhé a řekl jsem mu: Co ty dvě ratolesti olivovníků, které jsou v rukou dvou zlatých hubic, nalévajících a přivádějících zpět ty zlaté trubičky? Řekl ke mně: Nevíš, co je to? A řekl jsem: Ne, můj Hospodine. A řekl: Toto jsou ti dva synové tučnosti (úrodnosti, hojnosti, [oleje, pomazání]), kteří stojí u Hospodina celé země.

5) kapitola

Obrátil (Navrátil) jsem se a pozvedl jsem své oči a uviděl – a hle, letící srp. Řekl ke mně: Co vidíš? A řekl jsem: Vidím letící srp, o délce dvaceti loktů [= cca 9 metrů] a o šířce deseti loktů [=cca 4.5 metru - tenisový kurt]. Řekl ke mně: Toto je ta kletba, která vychází na povrch celé země; protože každý zloděj (kapsář) od tohoto [dne] bude potrestán až do smrti a každý křivopřísežník (kdo jedna proti přísaze) tohoto [dne] bude potrestán až do smrti. Já to uvedu, praví Hospodin Vševládnoucí; a ono [to] vejde do oika (domu, rodu, rodiny, domácnosti, majetku, čeledi, vztahům) zloděje a do oika toho, kdo křivě přísahá při mém onomu (jménu, pověsti, slávě, reputaci, autoritě, charakteru, charakterizaci, osobě). Zničí [vše] uprostřed jeho oiku. Skoncuje s ním, i s jeho dřevem a jeho kameny.

Vyšel anděl, který mluví ve mně (u mne), a řekl ke mně: Pozvedni své oči a podívej se, co je toto, co vychází. Řekl jsem: Co je to? A řekl: Toto je to míra (nádoba na odměřování), které vychází. A řekl: Toto je jejich nespravedlnost (bezpráví, křivda, nepravost) v celé zemi. Hle, zvedalo se [těžké] olověné víko (váha, talent [až 40 kilo]), a hle, jedna žena seděla uprostřed té míry. Řekl: Toto je Bezzákonnost (neústavnost, zločinnost, porušení či vzpoura proti řádu, vědomý záměrný hřích). A vrhl (shodil, odmítl, zavrhl) ji doprostřed míry, a vrhl olověný kámen na její ústí.

Pozvedl jsem své oči a uviděl, a hle – dvě ženy vycházející; a pneuma (duch, charakter, postoj, mysl, vůle, dech, vítr)  byl v jejich křídlech. A měly křídla jako křídla dudka a pozvedly míru mezi zemí a mezi nebem. Řekl jsem andělu, který mluví ve mně: Kam tyto odnášejí tu míru? Řekl mi: aby mu vystavěli oiko v zemi Babylónu a připravili [jej].  Postaví jej tam na jeho připraveném místě.