Sofonjáš - Hospodin ukryl
31. 7. 2025
Hospodin ukryl
1. kapitola
Logos (slovo, řeč, rozum, smysl, účet, zákon, Bůh Syn) Hospodinovo, které se egéneto (stalo, přihodilo, vzniklo, začalo existovat,bylo dáno, vstoupilo v platnost, naplnilo se) k Sofonjášovi (=Hospodin ukryl), synu Chusiho (=Kušijce, Černocha), synu Godoliáše (=Hospodin dává vzrůst), synu Amarjáše (=Hospodin mluví), synu Ezechiáše (=Hospodin posiluje), ve dnech Joziáše (=Hospodin zachraňuje), syna Ámóna (=zručného), krále Judova (chvály Hospodinu).
Zanikne (Zmizí, Přestane [doba]), ať zanikne všechno z tváře země, praví Hospodin. Ať zanikne (zmizí, přestane [doba]) člověk i dobytek, ať zaniknou ptáci nebe i ryby moře, a odstraním lidi z tváře země, praví Hospodin. Vztáhnu svou ruku proti Judovi a proti všem obyvatelům Jeruzaléma. Odstraním z tohoto místa jména Baalova a jména kněží, ty, kdo se klanějí na střechách vojsku nebeskému, ty, kdo přísahají proti Hospodinu, ty, kdo přísahají proti svému králi, ty, kdo se odvracejí od Hospodina, ty, kdo nehledali Hospodina, ty, kdo se nedrží Hospodina.
Mějte bázeň (dobře se držte, buďte zbožně opatrní) před tváří (přítomnosti) Hospodina Boha, neboť blízko (nedaleko) je den Hospodinův, neboť Hospodin připravil svou oběť, posvětil své povolané. Stane se [to] v den Hospodinovy oběti: Ztrestám (vykonám rozsudek) na knížatech i na domu královském a na všech, kdo jsou oblečeni v cizí oděvy [drahé cizokrajné látky, kněžská roucha cizích kultů]. Potrestám všechny veřejně u bran (bran chrámu, v místě soudu) v onen den, ty, kdo naplňují oikon (dům, rod, rodinu, domácnost, majetek, chrám, Boží lid, vztah) Hospodina, svého Boha, bezbožností (neúcta vůči Bohu, svatokrádež, neposvátnost) a klamem (lstí, podvody).
A stane se v onen den, praví Hospodin: hlas křiku z brány (místa soudu) těch, kdo bodají, nářek z druhé [strany] [těch, co jsou bodáni] a veliká zkáza (otřesy, záplavy [zeminy], vojenský útok, zničení) z hor. Plačte, obyvatelé rozdrceného (rozsekaného, ubitého, zničeného),neboť všechen lid Kanaán (původní obyvatelé) [lid obchodnické a modlářské mentality] byl připodobněn (ztotožněn), vyhlazeni byli všichni, kdo byli pyšní na stříbro (všichni, kterým záviděli stříbro).
A stane se v onen den, prozkoumám Jeruzalém s lampou, vykonám rozsudek (potrestám) muže, kteří pohrdají svými strážemi (obrannými opatřeními), kteří říkají ve svých srdcích: Hospodin nebude konat dobro, ani nebude konat zlo. Jejich moc (bohatstvi, vliv, úřady, úředníci, vojáci) bude vydána k plenění
a jejich oikois k zániku. Postaví oikois, ale nikdy v nich nebudou bydlet, vysázejí vinice, ale nikdy nebudou pít své víno. Neboť blízko je den Hospodinův, ten velký, blízký a velmi silně (prudce) rychlý (náhlý). Hlas (Zvuk, Hlásání) dne Hospodinova [je] trpký a tvrdý (neústupný, krutý, nesnesitelný).
[Ten den] je připraven (ustanoven, nařízen, uspořádán) jako silný (mocný, schopný). Den hněvu – ten den, den soužení a tísně, den zkázy a zničení, den temnoty a mračna, den oblaku a mlhy. Den troubení a křiku proti opevněným městům a proti vysokým nárožím. Budu tísnit (utlačovat) lidi, kteří půjdou jako slepí, protože zhřešili proti Hospodinu, a bude vylévat jejich krev jako prach a jejich těla (masa) jako hovno. Jejich stříbro a jejich zlato je nebude dost mocné (nebude dost silné, spolehlivé) k zachránění (vysvobození, vytažení) v den hněvu Hospodinova. V ohni jeho zélosti (horlivosti, žárlivosti, vášně, žáru, zápalu, vnitrního pohnutí, vnitřní vůle, motivace, charakteru) bude pozřena celá země. Neboť učiní (udělá, vykoná, způsobí) konec a spěch [krátký proces] se všemi obyvatele země.
2. kapitola
Shromážděte se a spojte se, národe neukázněný (nepoučený, nevychovaný)! Dříve, než se stanete jako květ, který pomíjí, dříve, než na vás přijde thymou [dlouhodobý postoj, hněv, nesouhlas s vašimi skutky] Hospodinův, dříve, než na vás přijde den orgé [rozlícení, emoční hněv, touha nastolit spravedlnost a potrestat hřích, vnitřní impuls, emoční energie, ovoce postoje] Hospodinova. Hledejte Hospodina, všichni pokorní země, vykonávejte soud (jednejte podle [Zákona]), hledejte spravedlnost (poctivost, právo, dobro, etickou bezúhonnost) a odpovídejte jim (reagujte na ně, bude [vám] odpovězeno na nich, bude [vám] reagováno na nich), abyste byli ukryti v den hněvu Hospodinova.
Gaza (=silná) bude vyrabována, Aškalón (=město obchodu) bude v záhubě, Azót (=pevnost, pevné [místo], zpustošení) bude za poledne vyvržen a Ekrón (=vykořeněný) bude vykořeněn. Běda obyvatelům pobřežního pásu, přistěhovalcům Kréťanů. Slovo Hospodinovo proti vám, Kanaáne, země cizozemců: zničím vás z obydlí. Kréta [území Levanty, kde žijí přistěhovalci z Kréty] se stane pastvinou stád a ohradou ovcí. A pobřežní pás moře připadne ostatku oiku (domu, rodu, rodiny, domácnosti, majetku, vztahu) Judy; budou se pást na něm. Ve večerních hodinách přenocují v oikoisech Aškalónu. Neboť Hospodin, jejich Bůh, je navštívil a přivedl zpět jejich zajetí.
Slyšel jsem potupy Móabu (= plod otce) a výsměšná slova synů Amónových (=lid příbuzného), kterými tupili můj lid a vyvyšovali se proti mým hranicím. Proto, jakože já žiji, praví Hospodin Dynameōn (Sil, Mocí, Energií, Schopností, Vojsk, Vojenských zástupů, Vlád, Zřízení, Zázraků, Dějin), Bůh Izraele: Moáb bude jako Sodoma a synové Amónu jako Gomora; a Damašek bude opuštěná jako hromada na humně a vyhlazená navěky. A zbytek mého lidu je uloupí a zbytek mého národa je zdědí. Toto [se stane] jim za jejich pýchu, protože tupili a povyšovali se proti Hospodinu Vševládnoucímu. Zjeví se Hospodin proti nim a vyhladí všechny bohy národů země; a budou se mu klanět každý ze svého místa – všechny ostrovy národů.
A [teď] vy, Etiopané (osmahlé tváře, černoši), jste ranění (oběti ran) mého meče.
A vztáhne svou ruku na sever a zničí Asyřana(=mocného válečníka, vládce), a učiní Ninive (=město kultu bohyně vody a ryb) zcela zpustošenou, bezvodou jako poušť. A budou se pást uprostřed ní stáda i všechna divoká zvířata země. Chameleoni (plazy) a ježci budou ležet ve výklencích jejích a divá zvěř bude křičet v jejích příkopech, havrani (budou) v jejích branách, neboť [jako] cedr je její vznešenost (vzrůst, postava) [=a to vše proto, že jejich pýcha přerostla i cedr]. [Takže] toto je to město, které bylo nečisté (zkažené, bezcenné, zvrácené, nestoudné), které sídlilo v naději (v očekávání, v [pozitivním myšlením]), říkalo si v srdci: „ Egó eimi (Já jsem), a není jiného mimo mne [jsem jediný Bůh].“ Jak se stalo zničením, pastvinou pro divou zvěř! Každý, kdo jím projde, zasyčí a zatřese rukama.
3. kapitola
Běda (ó), ty slavná (zářící) a vykoupená (osvobozená, zaplacená výkupným), město holubice. Nenaslouchala hlasu, nepřijala (nevítala) napomenutí (výchovu), na Hospodina nespoléhala, a ke svému Bohu se nepřiblížila. Její knížata v jejím středu jsou jako řvoucí lvi, její soudci jako vlci Arábie (=soumrak, večer, kočovat, bloudit) [postrachy karavan] – nenechávají nic do rána. Její proroci jsou muži nesoucí pneuma (ducha, vnitřní člověka, charakter, postoj, mysl, vůli, dech, vítr), jsou to [však lidé, kteří] pohrdají (dívají se zvrchu, opovrhují, vysmívají se), její kněží znesvěcují svaté věci a bezbožně (neuctivě, bez bázně) zacházejí se Zákonem. Hospodin je spravedlivý uprostřed ní, nikdy neučiní bezpráví. Ráno za ránem vydá svůj soud ke světlu a [sám] nebude skryt. A nepoznal (neprožil [nežil s], neměl [důvěrný] vztah k, nepřipustil) bezpráví, když vymáhá právo. [Jeho rozsudky] ne[vedou, jsou] k hádkám o bezpráví.
Ve zkáze jsem zničil (svrhl na zem, roztříštil o zem) pyšné. Byly vyhlazeny (Zmizeli) jejich rohy (rohy městských hradeb, rohy budov, obranná místa). Zpustoším (Vylidním, Naprosto vyprázdním) jejich cesty, tak, že se jimi nebude chodit. Zanikla jejich města, vzhledem k tomu, [že tu] není nikoho, kdo by zůstal nebo přebýval.
Řekl jsem: „Jen se mne bojte a přijměte napomenutí (poučení, výchovu, vedení), a jistě nebudete vyhlazeni. [Vždyť] všechno, co jsem na ní potrestal [co jsem ji vzal], [bylo] z jejich očích [bylo pro ní důležité, její vina byla očividná]. [A tak] připrav se, vstaň časně, [neboť] zkazil se i celý jejich zbytek (to, co zůstalo po sklizni pyšných, zbylý lid).“
Proto mě očekávej, praví Hospodin, až do dne mého vzkříšení ke svědectví (jako důkaz, na památku), protože můj soud [vejde] do shromáždění národů, které přimají (vpouštějí, vítají, akceptují, trpí) krále (mn.č). Na ně vyliju všechnu orgé [rozlícení, emoční hněv, touha nastolit spravedlnost a potrestat hřích, vnitřní impuls, emoční energie, ovoce postoje] svého thymou [dlouhodobý hněv, postoj, nesouhlas s bezbožnými skutky], a tak v ohni mé zélosti (horlivosti, žárlivosti, vášně, žáru, zápalu, vnitrního pohnutí, vnitřní vůle, motivace, charakteru) bude strávena celá země.
Neboť tehdy obrátím jazyk (obsah řeči, intonaci hlasu) [mluvící] k národům (na národy) [na směr] do jejího [=Jeruzalémského] pokolení, aby vzývali všichni jméno Hospodinovo, a aby mu sloužili v jednom jhu. Z konců (okrajů, dálných) řek Etiopie (=osmahlé tváře) mi přinesou oběti.
V onen den se nebudeš muset stydět (zahanben) za žádné ze svých činů (zvyků, způsobu života), jimiž jsi jednal bezbožně proti mně; neboť tehdy odstraním (odříznu) od tebe ničemnosti tvé pýchy (zpupnosti), a už nikdy [se] nebudeš přidávat k tomu, aby ses pyšnil na mé svaté hoře. A zanechám v tobě lid mírný (tichý) a pokorný, a budou se bát (dobře se držet, dobře si dávat pozor na) ónomy (jména, pověsti, slávy, reputace, autority, charakteru, charakterizace, samotné osoby) Hospodina.
Ti, kdo zůstali z Izraele, nebudou činit bezpráví a nebudou mluvit marnosti, ani se nenalezne v jejich ústech jazyk lstivý, protože oni budou pást a ulehnou (odpočinou si, usnou) a nebude nikdo, kdo by je děsil. Raduj se velmi, dcero Siónu! Provolávej (zvěstuj), dcero Jeruzaléma! Raduj se a měj rozkoš (potěšení) z celého svého srdce, dcero Jeruzaléma. Odňal Hospodin tvé nepravosti, vysvobozena jsi z ruky svých nepřátel. Král Izraele, Hospodin, je uprostřed tebe, zlo (neštěstí, bolest, útlak) už neuvidíš více.
V onom kairos (správná chvíle, vhodný čas, čas rozhodnout se, příznivé období, čas, kdy jedná Bůh k) řekne Hospodin Jeruzalému: Buď silná, Sióne, ať tvé ruce neochabnou [ať neztratíš odvahu, vůli]. Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, silný (mocný, schopný, majíci pravomoc)— zachrání (ochrání, uzdraví) tě. Přivede na tebe radost, obnoví (učiní tě novou, obrodî) tě svou agape (nepodmíněné, nezištné, činné lásky, lásky rozhodnutí, vůle), bude se nad tebou radovat (veselit se, zaplesá) v potěšení (rozkoši, štěstí, oblažení) jako ve dni slavnosti.
A shromáždím ty rozbité (zdrcené). Běda! Kdo nesl (vzal, přijal, unesl) potupu (hanbu, výsměch) [lpící] na ní ([kvůli] ní)? Hle, já působím (pracuji) v tobě kvůli tobě v onom kairos, praví Hospodin; a zachráním tu, která byla utiskovaná, a tu, která byla zavržená (odsunutá, odvrhnutá), přijmu, a položím (ustanovím) je jako chválu (vychloubání) a slávu (reputaci, autoritu) ve vší zemi. A budou zahanbeni v onom kairos, kdy vám prokážu dobro, v kairos, kdy vás přijmu,neboť vám dám slavné ónomu a [učiním vás] chloubou mezi všemi národy země, když přivedu zpět vaše zajeté (zotročené) před vaše oči, praví Hospodin.
