Původy synů Noemových
A vyšel Noe, a ta jeho žena, a ti jeho synové, a ty ženy jeho synů s ním. A všechna ta divoká zvířata, všechna ta dobytčata, a každý létavec (~), a každý plaz pohybující (~) se na té zemi, podle svého génos (rodu, druhu, genů, rodiny, kmene, původu, kategorie, třídy), vyšli z té bedny (~). Vystavěl Noe oltář tomu Bohu, vzal (uchopil~) ze všech těch čistých dobytčat a ze všech těch čistých létavců, a obětoval [je spolu s] celoplodovými oběťmi na tom oltáři. Ucítil Hospodin, ten Bůh, vůni líbého (příjemného, dobrého) aroma a řekl Hospodin, ten Bůh, když přemýšlel (se rozhodl, [si to] promyslel): Nepřidám již více (Už více nezopakuji, nebudu) k tomu, abych proklínal (odsoudil) tu zemi kvůli těm skutkům (činům, pracech, zaměstnání, námahám) těch lidí. [Neudělám to], i když to myšlení toho člověka leží (tíží, je uloženo, vztahuje se) soustavně (pečlivě, důkladně) na ponéře (zlu, špatném, zkaženém, ničemném, nebezpečném, škodlivém, Zlém) [již] od [jejich] mládí. Nepřidám (~) tedy již více, abych udeřii každé tělo (~) živé, tak, jak jsem učinil (~). Po všechny ty dny té země, setba i sklizeň, chlad i žár, léto i jaro, den i noc, [nic z toho] se nezastaví (neustanou, nepřestanou, nebudou odpočívat).
9. kapitola
A požehnal (dobrořečil) ten Bůh toho Noeho a ty syny jeho, a řekl jim: Prospívejte (rostěte, sílněte, rozmnožujte se) a množte se (rozšiřujte se), naplňte (dokončete, rozšiřte, dejte ji smysl) tu zemi a ovládněte ji (podrobte si ji, mějte ji pod svou mocí). Ten třes (chvění ze strachu) [z] vás (=vaše) a ten strach (děs, hrůza) bude na všech těch divokých zvířatech té země, na všech těch létavcích (ptácích) toho nebe, na všech těch [plazích] pohybujících (~) se na té zemi, a na všech těch rybách toho moře. Dal jsem vám je pod [vaše] ruce [Svěřuji je pod vaši pravomoc rozhodovat o životě a smrti]. Každý plaz, který je živý, vám bude za pokrm. Jako tu zeleninu té trávy dal jsem vám ta všechna [zvîřata]. Avšak maso s krví psyché (duše, života, “srdce”, mysli, podstaty) [krví patřící psyché, krví obsahující psyché] nebudete jíst. A to proto, [že já] tu vaši krev té psyché vaši [~, tu krev, kterou [prolije] ta vaše psyché] budu vyžadovat (vyžadovat jako náhradu [za ní], vyhledávat, budu po ní pátrat). Z [potřísněné] ruky všech těch zvířat já budu vyžadovat (~) tu [krev] (ten [soud]). I z [potřísněné, trestající] ruky toho člověka toho bratra [člověka bratra, toho člověka toho [jeho] bratra, člověka i kdyby to byl bratr] já budu vyžadovat tu psyché toho člověka [toho bratra, toho zabitého, toho zabíjejícího]. [Tyto věty jsou možná i záměrně obousměrné, oznamují soud jak tehdy, když je zabit člověk, tak tehdy, když je člověk ten, co zabíjí, “člověk bratr” zde může být jak vrah, tak i trestající kat, bude se vyžadovat náhrada za psyché zabitého člověka, ale i psyché zabíjejícího člověka jako náhrada]. Ten, kdo vylévá krev člověka, za tu krev (na místě té krve) [ta] jeho bude vylita, protože jako (=v, uvnitř) eikon (obraz, sochu, zobrazení, zrcadlení, symbol, reprezentaci) Boha učinil (způsobil, ustanovil, složil) jsem toho člověka.
Vy pak (=ale, tedy, tehdy) prospívejte (~) a množte se (~), naplňte (~) tu zemi a množte se na ní. A řekl ten Bůh tomu Noe a těm synům jeho [, co byli] s ním, když řekl. Hle, já ustanovím (postavím, upevním, potvrdím, vztyčím) tu smlouvu (diktát, psanou vůli, vyhlášku) mou, [ustanovím (~) ji] vám a tomu semeni vašemu s vámi, a každé té duši té živé [,co je] s vámi, od létavců (ptáků) a dobytčat, všem těm divokým zvířatům té země, kolik jich je s vámi, od všech těch, kteří vyšli z té bedny (truhly, skříně, sejfu). Ustanovím (~) tu smlouvu (~) mou k vám. Nezemře již žádné tělo (maso, součást přírody) již více od té vody té potopy (přívalu, kataklyzmy, ničivého proudu), a nebude již více potopa (~) vody k zničení (vyhubení, zrušení, zkáze) celé té země.
A řekl Hospodin, ten Bůh, k (proti, o, před) Noemovi: Toto je to znamení (znak, důkaz, zázrak) té smlouvy (~), které já dávám (uděluji, poskytuji, svěřuji, ustanovuji) mezi (=skrze střed, mez, mezeru) mnou a vámi a mezi každou psyché živou, která je s vámi, na věčné (dlouhověké, nezrušitelné, generace (věky, rody, potomky). Ten [válečný) luk (oblouk, duhu) můj věším (umísťuji, ustanovuji, pokládám) na (=v,u) tom oblaku, a bude za znamení (~) smlouvy [míru, pokoje] mezi (~) mnou a tou zemí. A bude [záležet jenom] na mne, když [se] skrze (=v) obláčky [shluknou] mraky (bouřková mračna) na (při, u) té zemi, [že] se ukáže ten luk můj v tom mraku (~) a [já] budu mít na paměti tu smlouvu mou, která je mezi mnou a vámi, a mezi každou psyché živou v každém těle (~). Nebude již více ta voda k potopě (~), takže by vymazala (smyla, zrušila, úplně odstranila) všeliké tělo. Bude ten luk můj v tom oblaku, a pohlédnu (vzhlédnu) k připomínce (ke zpřítomnění, k aktivní přítomnosti) té smlouvy věčné mezi mnou a mezi každou duší živou v každém těle, která je na té zemi.
Řekl ten Bůh tomu Noemu: Toto (je) to znamení (~) té smlouvy (~), kterou jsem ustanovil (~) mezi mnou a mezi všelikým tělem (~), které je na té zemi.
Byli pak ti synové Noe, ti kteří vyšli z té bedny (~): Šém (=Jméno, [Nosič] jména [Božího], [Kněz]), Cham (=Horký, Osmahlý, Jižní, [Pracující na Slunci]), Jafet (Rozšířený, Rozprostřený, [Voják]) . Cham pak byl otec toho Kanaána (=Nížina, Ponížený, Podrobený). Tři tito jsou ti synové Noe; od těchto byli rozptýleni (rozseti) na všechnu tu [známou] zemi. A začal [se] člověk Noe [živit jako] rolník země, vysadil vinici. Pil z toho vína, opil se a obnažil se ve svém oikos (domě, rodu, rodině, domácnosti, majetku, čeledi, vztahu). Viděl (Uvědomil si, Zakusil, Zažil) Cham, ten otec Kanaána, tu nahotu toho svého otce, a když vyšel, oznámil (vyhlásil, zvěstoval) těm dvěma svým bratrům venku. Na to (=A) si vzali Šém a Jafet to roucho, které si přehodili (uvalili, položili) na ta dvě záda jejich a šli (vydali se na cestu) pozadu (tak, že byli viděni zezadu). Společně zakryli tu nahotu toho svého otce. Ta tvář jejich byla obrácená pozadu (~), takže (=a) tu nahotu toho svého otce neviděli (~). Vystřízlivěl tehdy Noe od toho vína a egnul (poznal prožitkem, prožil na vlastní kůži, navázal vztah [ke skutku]), co učinil (~) jemu ten syn jeho, ten mladší. A řekl: Prokletý Kanaan! Služebník (dítě, syn, otrok), domácí otrok (nevolník, člen čeledi) bude těm bratrům jeho! Požehnaný (Dobrořečený) Hospodin, ten Bůh Šémův (~!)! Kanaan bude bude služebník (~) jeho. Kéž rozšíří [území, vliv, pokoj] ten Bůh Jafeta (~!), a ať bydlí v těch oikoisech (domech, rodech, rodinách, domácnostech, majetkách, čeledích, vztazích) Šémových, genetheto (nechť se stane, vznikne, narodí se, přihodí se, začne existovat, vstoupí v platnost, naplní se) Kanaan služebník jeho.
Dožil [se] pak Noe po té potopě [ještě dalších] tři sta padesát let. A egenonto (staly, přihodily, vznikly, začaly existovat, byly dáno, vstoupily v platnost, naplnily) se všechny ty dny Noeo devět set padesáti let a zemřel. Toto jsou ty původy (zrody, zplození, rody, dějiny, [vyprávění mn.č., jak se zrodil]) synů Noeho [původy vlastněné syny Noeho, sepsané synů Noeho, původy o synech Noeho], Šéma, Cháma, Jafeta
