Bohu a světu

11) kapitola

Neboť nemluvně byl Izrael a já jsem jej agapoval (bezpodmínečně miloval, miloval činnou láskou, láskou rozhodnutí, vůle), a z Egypta jsem povolal jeho děti {Mat -> Z egypta jsem povolal svého syna}. Jakmile jsem je povolal, tak se vzdalovali od mé tváře (přítomnosti, služby). Obětovali Baalům a tesaným sochám pálili kadidlo. Já jsem učil Efraima chodit, vzal jsem ho na své rámě, a [oni] neégnovali (nepoznali, neprožili si to na své kůži, nenavázali k tomu důvěrný vztah), že je uzdravuji [že jsem to právě já, kdo je uzdravuje]. V nezvratném porušení (křehkosti, zkáze, rozpadu, smrtelnosti) lidí jsem je vytáhl (pozvedl) v poutech své agape. Budu jim jako člověk, jenž tleská (dotýká se, pokládá ruce) na jejich líce. Pohlednu na něj a budu moci [se] k němu [důvěrně přiblížit]. Efraim se usídlil (si zvyknul přebývat) v Egyptě, a Assur (Asýrie), on [je] jeho král [Proč?] Protože se nechtěl obrátit (navrátit) [k Bohu].

A meč [odporu] zeslábl v jeho městech a zastavil se v jeho rukou. [Teď] se budou  živit (sklízet) z vlastních úrad (plánů, důsledků jejich záměrů, spiknutí). Jeho lid [je] zavěšený (závislý, visící) z jeho obydlí (sídliště, místa přebývání). Bůh bude cítit thymou  [dlouhodobý hněv, postoj, nesouhlas s vašimi skutky]  na jeho vzácnosti (na jeho vznešené věci, na to, co pokládá za cenné, na jeho cti, vážnosti). Již nikdy ho nevyvýším.

Co mám s tebou učinit (V co tě mám ustanovit), Efraime? Mám tě [snad] chránit (Mám ti [snad] být štítonošem), Izraeli? Což tě postavím jako Adamu (=půda, rudý, člověk), učiním tě jako Seboím (=gazela, půvab) [=Což tě zničím jako města, které jsem zničil společně se Sodomou a Gomorou]? Mé srdce se obrátilo (přeměnilo) ve mně, pohnula se má lítost (změna mých pocitů). Rozhodně ne, neučiním podle orgé [rozlícení, emoční hněv, touha nastolit spravedlnost a potrestat hřích, vnitřní impuls, emoční energie, ovoce postoje]   svého thymou [dlouhodobý hněv, postoj, nesouhlas s vašimi skutky], nikdy neopustím (nezanechám napospas, nevydám) Efraima, aby byl vyhlazen (zničen, vymazán jako skvrna). Neboť já jsem Bůh, a ne člověk, Svatý (oddělený, budící bázeň) uprostřed tebe (v tobě, u tebe), a nevejdu do města [jako dobyvatel]. Za Hospodinem se půjdou, jako [když] zařve lev. Protože on zařve a děti vod budou zděšeny (ohromeny, vyvedeni z míry, roztřesou se). Budou zděšeni jako pták z Egypta a jako holubice ze země Asyřanů. Navrátím (Obrátím) je do jejich domů, praví Hospodin.

12) kapitola

Efraim mě obklíčil (obklopil) ve lhaní (klamání, podvádění) a dům Izraele [pohanskými] bezbožnostmi. Judu nyní egnóval (poznal, prožil [jeho pocity] na vlastní kůži, navázal s ním nový nebo důvěrnější vztahu), je (každého z nich), Bůh a bude nazván lid svatý (oddělený) Božím. Ale Efraim se honil za zlým (způsobující námahu, bolest, strádání)  pneumem  (duchem, charakterem, postojem, myslí, vůlí, dechem, větrem), za žárem (vedrem) po celý den; množil prázdné a marné (zbytečné, bezcenné, podvodné) věci. Uzavřel smlouvu (společnou písemnou vůli, uspořádání, dohodu) s Asyřany, a [zároveň] posílam olej do Egypta. 

Soudní jednání (rozhodnutí) Hospodinovo k Judovi, aby vykonal spravedlnost (právo, obhajobu [obětí], odplatu) na Jákobovi podle jeho cest. Podle jeho skutků (návyků, způsobu života činnosti) mu vyplatí náhradu (trest, odměnu). V matčině lůně uchopil za patu (podrazil) svého bratra a ve svém zápasech (námahách, obtížích, pracech) se posílil (upevnil, povzbudil, zatvrdil) proti (směrem k, s, =pros) Bohu. Posílil se s (po, za, =meta -> [implikace změny postoje]) andělem a [nakonec] zvítězil [sám nad sebou], rozplakal se (začal naříkat) a začali mě úpěnlivě prosit (modlit se) v oiku  (domě, rodu, rodině, domácnosti, majetku, chrámu, čeledi, vztahu), kde mě nalezli. [Právě] tam (tehdy) k němu bylo mluveno a Hospodin, Bůh Vševládnoucí, bude jeho památkou (zpřítomněním) [této události]. A ty se navrátíš (obrátíš) ve svém Bohu; milosrdenství (soucit, smluvní jednání, smilování, přízeň) a soud (odsouzení, rozsudek, trest, exekuci) zachovávej, a ustavičně se přibližuj ke svému Bohu.

Kanaán, v jeho ruce je jho nespravedlnosti (křivd, bezpráví, nepravosti), agapoval (bezpodmínečně miloval, miloval činnou láskou, rozhodnutím, vůlí) utiskování (vykořisťování, zneužívání, zotročování). Efraim [si] řekl: Vždyť jsem zbohatl, našel jsem si spočinutí (občerstvení, odpočinutí, [obnovení psyché (duši, život, ego (já), srdce, mysl, podstatu)]) pro sebe. Všechno mé úsilí nebude shledáno proti mně, to jest (=kvůli) nespravedlnosti, která jsem spáchal. Já jsem však Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl ze země Egypta. Ještě tě nechám přebývat ve stanech jako v den svátku. Budu mluvit k prorokům. [To] já jsem rozmnožil [jejich] vidění a skrze ruce (skutky, obrazné činy) proroků jsem se stal [vám] podobným [chápatelným].

Což pouze Gileád (=kámen svědectví) je ten, kde byli (se nacházeli, pobývali) lživí? V Gilgálu obětovali archonti  (muži první, přední, vládnoucí, charakterizující principy a hodnoty, tvořící základy společnosti, píšící historii, lidoví hrdinové, vzory, archetypy) a jejich oltáře [jsou] jako hromady kamenů na poli. [Tehdy] se Jákob se uchýlil na pole Sýrie. Izrael sloužil (vstoupil do otroctví) v ženě  (pro ženu, kvůli ženě, pod vlastnictvím ženy) a v ženě se zachoval (chránil, střežil se). V prorokovi (skrze proroka, když byli poslušni proroka) vyvedl Hospodin Izraele z Egypta a v prorokovi byl pečlivě zachován.

Zthýmoval se [jeho dlouhodobý hněv, nesouhlas, postoj vzdoru dosáhl vrcholu] Efraim  a i v jiných vzbudil orgé  [rozzuření, emoční hněv, touha nastolit své pojetí spravedlnosti, vnitřní impuls, emoční energii, náhlý výboj dlouhodobého postoje]. Jeho krev se na něj vylije a jeho urážku (výsměch,  hanbu) mu nahradí (potrestá, odplatí) Hospodin.

13) kapitola

Podle loga (slova, řeči, rozumu, úmyslu, účtu, zákonu, rozkazu) Efraimova, on sám přijal ustanovení (řády, práva) v Izraeli.  Položil (určil, ustanovil) je Báalovi a zemřel [byl odsouzen k smrti]. A připojil (přidal) ještě další [možnosti] hřešit (chybit, ztrácet smysl [existence]). Udělali si litý obraz ze svého stříbra podle podoby model. Díla řemeslníků, pro ně dokonaná. Oni říkají (prohlašují): Obětujte lidi, protože telata už došla.

Proto budou jako ranní oblak a jako jitřní rosa, která si odchází (si putuje, si jde) . Jako plevy odfouknuté z místa, kde se mlátí obilí,  jako dým od kobylek. Já [jsem] totiž Hospodin, tvůj Bůh, který upevňuje nebe a tvoří zemi, které ruce nevytvořily veškerý zástup nebes. Neukázal jsem ti je proto, abys chodil za nimi. Já jsem tě vyvedl ze země Egypta. Negnósuješ (Nepoznáš, nezažiješ jej na své kůži, nebudeš mít důvěrný vztah) Boha kromě mne, žádný jiný tě nezachrání (neuzdraví, neuchová). Já tě pásl (staral se o tebe jako pastýř) na poušti, v zemi neobydlené. Podle svých pastvin se nasytili do sytosti, jejich srdce se pozdvihla (zpyšněla, zesebevědoměla). 

Proto na mne zapomněli. Budu jim jako panter, a jako levhart na cestě Asyřanů. Potkám se s nimi jako medvědice zbavená mláďat. Roztrhnu sevření (věznění, [žebra]) jejich srdce. Tam je sežerou lvíčata lesa. Divoká zvířata pole je rozsápou. Při tvé zkáze (zničení), Izraeli, kdo ti pomůže? Kde je ten tvůj král? Ať tě vysvobodí ve všech tvých městech. Ať tě rozsoudí ten, o němž jsi řekl: Dej mi krále a archonta (muže prvního, předního, vládnoucího, charakterizujícího principy a hodnoty, tvořícího základy společnosti, píšícího historii, lidový hrdina, vzor, archetyp)! Dal jsem ti krále ve svém orgé  [rozlícení, emočním hněvu, touhu nastolit spravedlnost a potrestat hřích, vnitřního impulsu, emoční energie, ovoce postoje] a vzal jsem [ho] ve svém thymou [dlouhodobém hněvu, postoje, nesouhlasu s vašimi skutky].

Svazek (Shluk, Zauzlení) nespravedlností (křivd, bezpráví, nepravostí) Efraima je skrytý, jeho hřích. Přijdou na něj bolesti (úzkosti) jako u rodičky. Tento tvůj syn [však] není  rozumný, protože naprosto neobstojí v drcení (soužení, [porodu]) dětí. Z ruky hádu (hrobu, šeolu) je vysvobodím a ze smrti je vykoupím. Kde je tvá spravedlnost (právo, rozsudek, soud, trest, řád {Pavel 1K 15,55-> vîtězství}), smrti? Kde je tvůj bodec (žihadlo, hrot, zbraň {Pavel -> osten}) háde? 

Útěcha (Posila, Povzbuzení, Prosba)  je skryta před mýma očima. Protože tento (=Efrajim) se mezi bratry odlišuje (odděluje, stojí stranou). Hospodin přivede žhavý vítr  z pouště proti němu a vysuší jeho žíly, zpustoší jeho prameny (zdroje, studny, fontány). On vysuší jeho zemi a všechna jeho žádoucí (vytoužené, vzácné, lákavé) náčiní (vybavení, lodě, zbraně).

14. kapitola

Bude vyhlazeno (zničeno, zmizí, odstraněno jako skvrna) Samaří, protože se postavilo proti svému Bohu. Padnou dlouhým [popravčím] mečem. Jejich kojenci (děti pod kojením, slabí,  závislí) budou sraženi k zemi (roztříštěni, rozdrceni, povaleni). Jejich těhotné (v lůně mající) budou roztrženy (rozervány, rozlomeny). Obrať (Navrať) se, Izraeli, k Hospodinu, svému Bohu, protože jsi zeslábl (onemocněl, stal ses bezmocným) ve svých nespravedlnostech (křivdách, bezpráví, nepravostech). Vezměte s sebou loga (slova, řeči, rozumy, úmysly, účty, zákony, rozkazy) a obraťte (navraťte) se k Hospodinu, svému Bohu. 

Řekněte mu, abyste nenesli (nepřevzali) [zodpovědnost za svou] nespravedlnost a přijali dobré (ušlechtilé, vznešené), a my zareagujeme (odplatíme, vrátíme, odpovíme) plodem svých rtů. Asýrie nás nikdy nezachrání, na koně nevystoupíme, už nikdy neřekneme dílům svých rukou: Naši bohové, neboť v tobě je milosrdenství (soucit, slitování) sirotka. Uzdravím (Posílím, obnovím) jejich příbytky, budu je agapovat (milovat bezpodmínečně, aktivní činnou láskou, láskou rozhodnutí, vůle) upřímně (rovně, otevřeně, souhlasně), protože se můj orgé  [rozlícení, emoční hněv, touha nastolit spravedlnost a potrestat hřích, vnitřní impuls, emoční energie, ovoce postoje] se  od nich odvrátil. Budu Izraeli jako rosa; rozkvete jako lilie a zapustí své kořeny jako Libanon. Jeho větve se rozšíří, a bude jako oliva plodná, a jeho vůně jako [vůně] Libanonu. Navrátí se a usednou pod jeho stínem; budou žít a nasytí se pšenicí, a rozkvetou jako vinná réva. Jeho památka (zpřítomnění) bude jako víno Libanonu.

Co má Efraim ještě společného s modlami? Já jsem ho pokořil (udělal jsem jej nízkým) a já ho posílím (přemůžu, zvítězím nad ním, zmocním se ho). Já jsem jako jalovec hustě rostoucí, ode mne bude nalezen tvůj plod. Kdo je moudrý a porozumí těmto věcem, kdo je rozumný (prozíravý) a plně (hluboce) je gnósetuje (pozná, prožije na vlastní kůži, na vlastních pocitech, vytvoří si k nim důvěrný vztah)? Neboť cesty Hospodinovy jsou přímé (dobrého Boha, dobrého božství). Spravedliví po nich půjdou, ale (pohansky) bezbožní na nich zeslábnou.