Nahum 2k
29. 7. 2025
Hle, na horách nohy toho, kdo zvěstuje dobrou zprávu (evangelium) a ohlašuje pokoj. Slav své svátky, Judo, splň své sliby, neboť jistě se již nepřidají [počty asyrských vojsk, které by chtěli] znovu projít skrze tebe, aby zpustošili (přibližili zánik, opotřebovali, vypundrovali zdroje) [zemi]. Je dokonáno ([Bůh] dokonal), [nepřítel] je odstraněn ([Bůh] odstranil [nepřítele].
Povstal [ten, vítr, duch], který vane proti tvé tváři. Vysvobozuje se (Bůh jej vysvobozuje) ze soužení (Povstal [Bůh] proti tobě, vysvobozuje se [=lid, se kterým je ztotožněn, sjednocen, v důvěrném vztahu] ze soužení). [A tak] pozoruj cestu, upevni bedra, buď mužem s velikou silou! Neboť Hospodin odvrátil potupu Jákobovu jako potupu Izraele, protože ti, kdo třásli [asyřany], zcela je vytřásli a jejich ratolesti (potomky, budoucnost) zkazili (zničili, znetvořili). Zbraně jejich (=těch, co třesou Asyrií) moci (síly, vlády) [pramení] z lidí, [z] mužů silných, kteří si zahrávají (vysmívají se, šikanují) v ohni; opratě jejich vozů jsou připraveny na jeho (=Hospodinův) den. [Asyrští] jezdci (šlechtici) propadnou panice na cestách (na útěku). [Jejich] vozy se pomátnou a na náměstí [Ninive] budou chaoticky narážet jeden na druhého, jako hořící pochodně, jako letící blesky. A vzpomenou si (uvědomí si [situaci]) jejich nejvyšší hodnostáři (mocenská elita) a utečou ve dne. Ale zeslábnou na své cestě, a tak si pospíší k hradbám, aby připravili své hlídky (zorganizovali obranu) [Ale narazí na silný oddíl nepřítele, který je zažene zpět za hradby, kde se pokusí zorganizovat poslední odpor] . Brány řek byly otevřeny ([Bůh] otevřel brány řek), a palác padl.
Podstata [města] (principy [vládnutí], metody [udržování moci], důstojnost [království]) byla odhalena (vysvlečena do naha, vystavena hanbě), a [zatímco] ona stoupala [na pranýři], její služky (složky veřejné moci) byly vedeny jako holubice vrkající ve svých srdcích [= bezmocně, bezodporu]. Ninive jako [protržená] vodní nádrž, [ze které] odtékaly její vody. Lidé [z ní] utíkali – nezastavili se, a nebyl nikdo, kdo by se ohlédl [nazpět]. [Zatím vítězové] plenili stříbro, plenili zlato, a nebylo konce jejímu světu (pokladu, majetku) – přetíženi byli nad veškeré její žádoucí věci.
Otřes! Výbuch! Výtrysk vroucí [vody, lávy]! A zlomená srdce, podlomená kolena. Porodní bolesti [padly] na každá bedra a tvář všech [vypadala] jako spálený hrnec. Kde je [ten slavný] příbytek lvů a pastva patřící lvíčatům? Nesídlí tam lev, aby odchoval své lvíče. Nezůstal nikdo, kdo by budil strach. [Během dob] si lev dost naloupil pro své lvíčky, zardousil (zotročil, zahubil) pro své potomky. Naplnil kořistí své hnízdo a lupem své obydlí. Hle, [dnes] jsem já proti tobě, praví Hospodin Všemohoucí, spálím v kouři tvé [vojenské] zástupy, tvé lvy pohltí meč, a vyhladím ze země to, co sis nalovil. A už nikdo nikdy neuslyší o tvých dalších skutcích (činech, vlivu).
