Bohu a světu

Původy Izmaele a původy Izáka

Tárach (=Bloudění, Antilopa, Měsíční kult) zplodil toho Abrama (=Vznešený otec [Bůh]), toho Nachóra (=Funění, Hněvivý) a toho Arána (=Hora, Horal, Pouť). Arán zplodil toho Lota (=Závoj, Lpět). Zemřel Arán před tváří [v přítomnosti, za života, ve službě] Táracha, toho otce jeho, v té zemi, kde se zrodil, v té krajině (území, poli) těch Chaldejců. A vzali [si] Abram a Náchor sobě ženy; ónoma (jméno, pověst, sláva, reputace, autorita, charakter, charakterizace, osoba) té ženě Abrama [byla] Sára (=Vládkyně), a ónoma té ženě Náchora [byla] Melcha (=Královna), dcera Arána, otce Melchy a otce Jeschy (=Vidoucí, Prorokyně). Sára byla bezdětná (neplodná, odepřená),  nerodila.

Vzal Tarach toho Abrama, syna svého, a toho Lota, syna Arrana, syna toho syna svého, a tu Sáru, snachu svou, ženu Abrama, syna svého, a vyvedl je z té země Chaldejů, aby šli do té země Kanaán. A přišel až do Cháránu (=Putování, Silnice, Místo na cestě) [město v Mezopotámii] a přebýval tam. A egéneto (staly, přihodily, vznikly, začaly existovat, byly dány, vstoupily v platnost, naplnily se)  se ty dny Tárachovy v Cháranu dvě stě pět let a zemřel ten Tárach v Cháranu.

12. kapitola

Řekl [více než po 620 letech mlčení od zmatení jazyků] Hospodin k tomu Abramovi: Vyjdi z té země své, z toho příbuzenstva svého a z toho oika (domu, rodu, rodiny, domácnosti, majetku, čeledi, vztahu)  toho otce svého do té země, kterou ti ukážu (zjevím, dám poznat). Učiním (Způsobim, Ustanovím, Složím) tebe v národ veliký, požehnám tebe (budu ti dobrořečit, mluvit o tobě dobře, přîznivě) a zvětším to ónoma (jméno, pověst, sláva, reputace, autorita, charakter, charakterizace, samotná osoba) tvé a budeš požehnaný (~). Požehnám těm, kteří žehnají tobě, a ty, kteří ti zlořečí (vyslovují klatbu), zlořečit (~) budu, a budou požehnány v tobě všechny ty kmeny (čeledi, pokolení, rody, třídy, gengy) té země.

A vydal se (šel, cestoval) Abram, právě tak jak mluvil k němu Hospodin, a putoval (vydal se na cestu) s ním Lót. Abram byl tehdy [stár] let sedmdesáti pěti, když vyšel z toho Cháranu. Vzal Abram svou ženu Sáru, Lota, syna svého bratra, veškerý majetek jejich (to jeho co existuje), který nabyli, všechny psyché (život, ego, srdce, mysl, člověka) [lidi i zvířata], které získali v Cháránu. Vyšli, aby se vydali (~) do země Kanaán. 

A přišli do země Kanaán. Prošel Abram tu zemi v její délce, až k místu Sikem, k tomu dubu vysokému. Tu zemi tehdy obývali Kanaanci. Ukázal se (Byl viděn) Hospodin tomu Abramovi a řekl mu. Tomu semeni (potomstvu, potomku) tvému dám tu zemi tuto. A vystavěl tam Abram oltář  Hospodinu, tomu, který se mu ukázal (~). Odešel (Oddělil se, Odvrátil se, Vzdálil se, Zanechal, Postavil se opodál) odtamtud na tu horu na východ od té Bétel (=Dům Boží) a postavil tam ten stan svůj. Bétel [měl] směrem k moři a Aigai (=Kozy, Mořské vlny) směrem k východu. Vybudoval (Vystavěl, Založil, Zřídil) tam oltář tomu Hospodinu a vzýval na něm to  ónoma (jméno, pověst, sláva, reputace, autorita, charakter, charakterizace, samotná osoba) Hospodina.

A odešel (~) Abram dále, a během cesty se rozložil vojenský tábor (utábořil se, zastavil vojsko, nechal vojsko odpočinout) v té pustině (poušti, neobydleném místě). Egéneto (stal, přihodil, vznikl, začal existovat, byl dán, vstoupil v platnost, naplnil)  se ten hlad (hladomor, nouze, utrpení) na té zemi. Sestoupil Abram do té Egypta, aby pobýval tam jako cizinec, protože zesílil (upevnil, stal se mocným) ten hlad (~) na té zemi. Egéneto se, když přiblížil se Abram, aby vešel do toho Egypta, řekl Abram té Sáře, té ženě (manželce) jeho, já ginóskuji  (poznávám prožitkem, prožívám na vlastní kůži, jsem v důvěrném vztahu [se skutečností]), že jsi žena (~) pěkné tváře. [Co] tedy bude (se stane)? Když tě uvidí ti Egypťané, řeknou: tato je žena jeho. Mne zabijí, tebe tak získají (si přivlastní, uchovají). Řekni tedy, že jsem sestra jeho, aby se mi genétaj  (stalo, vzniklo, narodilo se, přihodilo se, začlo existovat, vstoupilo v platnost, naplnilo se) dobré (šťastné, správné, požehnané) skrze tebe a žila by ta psyché (život, ego, srdce, mysl, podstata)  má [=přežil bych] díky tobě. 

Tehdy se egéneto, když vešel Abram do toho Egypta, uviděli ti Egypťané tu ženu, že byla mimořádně krásná (dobrá, harmonická, vznešená). A uviděli ji ti archonti (muži první, v čele, přední, elita, vládnoucí, charakterizující principy a hodnoty, tvořící základy společnosti, píšící historii, lidoví hrdinové, vzory, archetypy) faraónovi, chválili ji před faraónem a uvedli ji do toho oiko (domu, rodu, rodině, domácnosti, majetku, čeledi, vztahu)  faraónova. S tím Abramem dobře (~) zacházeli (stýkali) díky (skrze) ní. Byla mu [dána] ta stáda ovcí, telat a oslů, služebníci a služebnice, mezci a velbloudi. 

A zkoušel (testoval, zkoumal, zhodnotil, zranil) ten Bůh toho faraóna a ten oikois jeho rozvraty (vzpourami, neřády, [sociálními bouřemi]) velikými a ponérovými (zlými, špatnými, zkaženými, ničemnými, nebezpečnými, škodlivými, Zlými)  týkajícî se (okolo, ohledně, o) té Sáry, té ženy Abramově. Tehdy řekl ten farao, když zavolal (povolal, nazval) toho Abrama: Co jsi to mně učinil (~)? Jaktože jsi mě neoznámil (neohlásil, nesdělil), že je [to] tvá žena? Proč (Co jsi tîm sledoval) jsi řekl, že je má sestra a [tím jsi dopustil, že] jsem si ji [pro sebe] vzal za ženu? A nyní, hle, ta žena tvá [stojí] před tebou. Vezmi [si ji]. Uteč (Vypadni)! Rozkázal farao mužům ohledně Abrama, aby ho eskortovali (doprovodili, vyprovodili, poskytli [vojenský, bezpečnostní] doprovod), tu ženu jeho, všechno, co bylo [dáno] jemu a Lóta s ním.

13. kapitola

Vystoupil pak Abram z Egypta, on a ta žena jeho a všechno to jeho, a Lot s ním, do té pustiny. Abram byl tehdy velmi bohatý (plný) na dobytek, na stříbro a na zlato. Vydal se (šel, cestoval, putoval) zpět odkud přišel, do té pustiny (pouště, neobydlené oblasti, odloučení), až k Bételu, až k tomu místu, kde byl jeho stan dříve, mezi (uprostřed, napříč středem, v prostoru odděleném mezi)  tím Bétel a mezi (~) tím Aj, do toho místa toho oltáře, který učinil (způsobil, ustanovil, složíl) tam na arché (počátku, vládě, principu, základě, historii), a vzýval (dovolával se, povolával, pojmenovával) tam [začal tam vzývat (~)] [opět] Abram to ónoma (jméno, pověst, slávu, reputaci, autoritu, charakter, charakterizaci, osobu) Hospodina.

A Lótovi, který spoluputoval (spolucestoval, [spolupracoval]) s Abramem, byla [A Lót který~ měl] stáda (=to co putuje vpřed) ovcí, dobytka a stany [vlastní]. Ale (=A) ta země je nepojmula (nepostupovala, neměla prostor), aby sídlili (bydleli, obývali) spolu (=současně), protože majetky (co existuje, co je k dispozici) jejich byly mnohé. Nemohli (Nebyli schopni, Nebyli [dost] silní, Nedokázali) sídlit (~) spolu (~).

A egéneto (stalo, přihodilo, vzniklo, začalo existovat,bylo dáno, vstoupilo v platnost, naplnilo) se ta hádka (potyčka, bitva, spor) mezi pastýři stád (~) Abrámových a mezi pastýři stád Lótových. Tehdy sídlili (~) [na] té zemi ti Kanaánci a ti Perištejci. Tehdy řekl tedy Abrám Lótovi: Ať není ta hádka (~) mezi (~) mnou a tebou a mezi těmi pastýři mými a mezi těmi pastýři tvými, neboť lidé bratři my jsme. Nehleď [na to].  Celá ta země je před tebou. Odděl (Rozluč) se ode mne. Jestliže ty půjdeš nalevo, já napravo. Jestliže však ty napravo, já nalevo. [To se stalo] dříve, než Bůh zničil Sodomu a Gomoru

A jak Lót pozdvihnul ty oči jeho, uviděl celé okolí toho Jordánu, že celé [to] bylo zavlažováno, jako ta zahrada (ráj, zahrada za zdí] Boží, jako ta země Egypta, až [jako] když se jde do Segóru. Vybral si Lót pro sebe celé to okolí toho Jordánu. Odešel Lót na (=) od východu. Takhle (=A) se oddělili (~) každý [z těch dvou] od toho bratra svého. Abram se  tehdy usadil (přebýval, zabydlel se) v té zemi Kanaán, zatímco Lót se usadil (~) v městě toho okolí, postavil stan [dočasně se ubytoval] v té Sodomě. V té době [byli] lidé, ti v té Sodomě, velmi poneroví (zlí, špatní, zkažení, ničemní, nebezpeční, škodliví, Zlí) a hamartóloví (hříšní, odpadlí, ti co minuli smysl [své existence])  před tím Bohem.

Řekl ten Bůh tomu Abramovi, právě po tom, co se oddělil (~) ten Lot od něho: Až prohlédneš (pozvedneš zrak, podíváš se vzhůru, pochopíš), pohleď z toho místa, kde nyní jsi, k severu a k jihu a k východu a k moři. Protože celou tu zemi, kterou ty vidíš, dám (daruji, poskytnu, svěřîm, udělují) ji tobě a tomu semeni (potomku, potomstvu) tvému až do toho věku (epochy, věčnosti). A učiním (~) to semeno (~) tvé jako ten písek té země. Jestliže může (~) někdo spočítat (vyjmenovat) ten písek té země, bude spočítáno (~) [bude moci spočítat] i to semeno tvé. Až povstaneš, projdi (procestuj) tu zemi jak v délku její, tak v šířku, protože tobě ji dám (~).

Když se Abram utábořil (přechodně se usadil), jak přišel, usadil (~) se u toho dubu té Mamre (=Sîly, Vzdoru), která byla v Hebronu (=Společenství, Přátelstvî). Vybudoval (Vystavěl, Založil, Zřídil) tam oltář Hospodinu.