Ageus
29. 7. 2025
SVÁTEK
1. kapitola
V druhém roce za Dareia, krále, v měsíci šestém, prvního dne měsíce (srpnu/září 520 př. n. l.), se egéneto (stalo, přihodilo, vzniklo, začalo existovat,bylo dáno, vstoupilo v platnost, naplnilo se) logos (slovo, řeč, rozum, smysl, účet, zákon, Bůh Syn) Hospodinovo skrze ruku Agea (=Svátek) proroka, řkoucí: Řekni nyní Zorobábelovi (=potomek Babylóna, zasetý v Babylóně) synu Salatiélovu (modlitby k Bohu), z pokolení Judy (Chvály Hospodinovi), a Ježíšovi (Hospodin je spása, Zachraňuje), synu Josadakovu (Hospodin ospravedlňuje), veleknězi, promluvu (proslovu, obsahu, významu):
Takto říká Hospodin Vševládnoucí, když říká (v proslovu, v [tomto] významu, obsahu): Tento lid říká: „Nepřišel kairos (správná chvíle, vhodný čas, čas rozhodnout se, příznivé období, čas, kdy jedná Bůh k) stavět oikos (dům, rod, rodinu, domácnost, majetek, chrám, Boží lid, vztah) Hospodinův.“
A egéneto logos Hospodinovo v ruce Agea proroka, když říká (v promluvě, proslovu, obsahu, ve významu): Je [tedy] kairos pro vás, ano, [je] kairos bydlet ve vašich oikois s obloženými stěnami, zatímco tento oikois je zničený? A nyní toto praví Hospodin Vševládnoucí: Nuže! Urovnejte (uspořádejte, zaměřte [pozornost]) svá srdce ke svým cestám [=zamyslete se nad svými cestami, proveďte inventuru svých cest, uveďte v soulad svá slova, svou víru, se svými skutky, s výsledky své práce, s tîm, co vidíte okolo]. Zaseli jste mnoho, ale přinesli jste málo. Jedli jste, ale ne do nasycení. Pili jste, ale ne k opojení. Oblékli jste se, ale nezahřáli jste se v nich. A ten, kdo shromažďoval mzdu, ji shromažďoval do měšce děravého. Toto praví Hospodin Vševládnoucí:
Uložte (umístěte) svá srdce na své cesty. Vystupte na horu a nasekejte dřevo a vystavějte oikois, a budu mít v něm zalíbení a budu oslaven, řekl Hospodin.
Očekávali (Vyhlíželi) jste mnohé, ale stalo se málo. A když bylo doneseno do oikoiu, rozptýlil jsem to. Proč? Toto praví Hospodin Vševládnoucí: Protože můj oikois je pustý, zatímco vy se honíte každý za svým oikoiem. Proto zadrží nebe rosu a země odepře své výnosy. Přivedu meč na zemi i na hory, na obilí i na víno, na olej i na všechno, co země vydává, i na lidi, i na dobytek, i na všechny námahy (výtvory) jejich rukou.
A uslyšel Zorobábel, syn Šealtíelův, z pokolení Judova, a Ježíš, syn Jócadakův, velekněz, a všichni zbylí z lidu, hlas Hospodina, jejich Boha, a loga (slova) Agea proroka, podle toho, jak jej poslal Hospodin, jejich Bůh, k nim. A lid se bál (cítil bázeň, začal se obávat z [o]) před Hospodinovou tváří. A řekl Ageus, posel Hospodinův, lidu: Já jsem s vámi (já vás doprovázím, jsem na vaši [straně]), praví Hospodin. A probudil Hospodin pneuma (ducha, vnitřního člověka, charakter, postoj, mysl) Zorobábela, syna Salatiélova, z pokolení Judy, a pneuma Ježíše, syna Josadakova, velekněze, a pneuma pozůstalých všeho lidu, a vešli a činili práce v oikois Hospodina Všemohoucího, svého Boha. Dne čtyřiadvacátého šestého měsíce, druhého roku za krále Dareia (v září roku 520 př Kr)
2. kapitola
V sedmém měsíci, dvacátého prvního dne měsíce (o měsíc později), promluvil Hospodin skrze ruku Agea proroka, když řekl: Řekni tedy Zorobábelovi, synu Šealtíelovu, z kmene Judy, a Ježíšovi (Jozuovi), synu Josadakovu, veleknězi, a všem ostatním z lidu, toto:
Kdo z vás viděl tento oikois (dům, rod, rodinu, domácnost, majetek, chrám, Boží lid, vztah) v jeho slávě dřívější? A jak jej vidíte nyní – jako by vůbec nebyl před vámi? Nyní buď silný (posilni se, stůj pevně), Zorobábeli, praví Hospodin, a buď silný (posilni se, stůj pevně), Ježíši, synu Josadakův, veleknězi, a ať je silný (posilněn, pevný) všechen lid země, praví Hospodin, a jednejte, neboť s vámi jsem já, praví Hospodin Vševládnoucí. Mé Pneuma (Duch, vnitřek, Charakter, Postoj, Mysl, Dech, Vítr) stojí uprostřed vás; buďte stateční (vzmužte se,nebojte se, mějte důvěru, naději, buďte dobré mysli).
Neboť toto praví Hospodin Vševládnoucí: Ještě jednou otřesu nebem a zemí, a mořem, i souší. Otřesu všemi národy a přijde to vyvolené (mn.č.) všech národů a naplním tento oikois slávou, praví Hospodin Vševládnoucí. Mé je stříbro a mé je zlato, praví Hospodin Vševládnoucí.
Neboť veliká bude sláva tohoto oikois, poslední nad tu první, praví Hospodin Vševládnoucí. A na tomto místě dám eiréne (mír, pokoj, usmíření, stabilitu, veřejný pořádek, blahobyt, prosperita, spása, vzájemná propojenost, sjednocení) praví Hospodin Vševládnoucí, a eiréne psyché (život, celistvý jedinec=ego (já), srdce, mysl) k uchování každému, kdo buduje (tvoří svatě), aby byla obnovena (vzkříšena) tato Svatyně svatých.
Čtrnáctého a dvacátého dne devátého měsíce, druhého roku za Dareia (o tři měsíce později), se egéneto (stalo, přihodilo, vzniklo, začalo existovat,bylo dáno, vstoupilo v platnost, naplnilo se) logos (slovo, řeč, rozum, smysl, účet, zákon, Bůh Syn) k Aggeovi prorokovi: Toto říká Hospodin Vševládnoucí: Zeptej se kněží ohledně zákona slovy [významem, obsahem]:
„Jestliže vezme člověk maso svaté v cípu svého roucha a dotkne se cípem svého roucha chleba, nebo vařeného pokrmu, nebo vína, nebo oleje, nebo jakéhokoli jídla – bude posvěceno?“ A kněží odpověděli a řekli: ‚Ne.‘“ Na to řekl Aggeus: Jestliže se [člověk], který se znečistil dotykem [mrtvé] psyché (života, celistvého jedince=ega (já), srdce, mysl, podstaty člověka), se dotkne [některé] z těchto všech věcí, budou znečištěny? A odpověděli kněží a řekli: Budou znečištěny.
I odpověděl Ageus a řekl: „Takový je tento lid a takový je tento národ přede mnou, praví Hospodin, a taková jsou všechna díla jejich rukou. Kdokoli se tam přiblíží, bude znečištěn, kvůli jejich ranním obětem (sklizním, výnosům, co je získáno) [ranním náboženským úkonům, ranní práce]; budou trpět (soužit se) před tváří své bolesti (utrpení, namáhavé práce, dřiny, výsledkům své práce). Budete nenávidět ty (silně odmítat, v opozici proti těm, znevažovat, odmítat autoritu těch, zavrhovat ty), kdo v branách (vstupech do města, na soudech, shromáždění, z pozice veřejné autority) kárají.
A nyní tedy od tohoto dne výše [až navěky] si uložte do (umístěte do, ustanovte [jako zákon] ve, učiňte rozhodnutí ve) svých srdcí [to, co jste se naučili z dob], než byl položen kámen na kámen Svatyně svatých Hospodina.
Kým jste byli, když jste vkládali do nádoby ječmene dvacet satů, a bylo z toho deset satů ječmene? A vcházeli jste do lisu načerpat padesát měr, a bylo jich dvacet? Bil jsem vás neúrodou a zpustošením větrem a krupobitím, veškerá díla vašich rukou – a neobrátili (nevrátili, nepřimkli) jste se ke mně, praví Hospodin. Podřiďte (poddejte) tedy svá srdce od tohoto dne a dále [až navěky], od dvacátého čtvrtého dne devátého měsíce, a ode dne, kdy byla založena Svatyně svatých Hospodina, uložte si [to] ve svých srdcích.
A egéneto logos Hospodinovo podruhé k Ageovi prorokovi, dvacátého čtvrtého dne měsíce, říkaje: Řekni Zorobábelovi, synu Šealtíelovu, z pokolení Judova, řka: Já otřásám nebem a zemí! Mořem a souší! Zničím trůny králů! Zahubím moc králů národů! Zničím vozy a jezdce! Padnou koně a jejich jezdci, každý mečem proti svému bratru! V onen den, říká Hospodin Vševládnoucí, vezmu si tě, Zorobábele, synu Salatiélův, můj služebníku, říká Hospodin, a učiním tě jako pečeť, protože jsem si tě vyvolil, říká Hospodin Vševládnoucí.
