Krealismus a Zjevení Danielovo
Kniha Danielova je jedna z nezáhadnějších knih starozákonního kánonu. V mnohém se podobá knize Zjevení. Milují jej i nejrůznější sekty, protože umožňuje snadno podprahově dosadit obsah, který se hodí do krámu. A proto by se s ní měl "vyrovnat" každý křesťanský směr. Pojďme se podívat na několik obrazů ze Zjevení Danielova střízlivým, krealistickým pohledem. Ještě je třeba zdůraznit, že Zjevení Danielovo je pouhou součástí knihy Daniel - a není její hlavním tématem, tím je Daniel - Bůh je soudce (=obhájce, mstitel)
Daniel 2:31–45 (LXX) – Přepis a překlad
31 kai sy basileu eorakas kai idou eikōn mia, kai ēn hē eikōn ekeinē megalē sphodra, kai hē prosōpsis autēs hyperpherēs estēkei enantion sou, kai hē prosōpsis tēs eikonos phobera.
31 A ty, králi, jsi viděl – a hle, byl jeden obraz, a ten obraz byl velmi veliký, a jeho vzhled nesmírně působivý. Stál před tebou a jeho vzhled byl hrozivý.
32 kai ēn hē kephalē autēs apo chrysou chrēstou, to stēthos kai hoi brachiōnes argyroi, hē koilia kai hoi mēroi chalkoi.
32 Hlava toho obrazu byla z ryzího zlata, jeho hruď a paže byly ze stříbra, břicho a stehna z bronzu.
33 ta de skelē sidēra, hoi podes meros men ti sidērou, meros de ti ostrakinon.
33 Jeho nohy byly z železa, částečně však z železa a částečně z hliněné keramické hmoty.
34 eorakas heōs hotou etmēthē lithos ex orous aneu cheirōn, kai epetaxe tēn eikona epi tous podas tous sidērous kai ostrakinous, kai katelese[n] auta.
34 Viděl jsi, až se odtrhl kámen z hory bez lidských rukou, udeřil do nohou toho obrazu – železných a hliněných – a rozdrtil je.
35 tote lepta egeneto hama ho sidēros kai to ostrakon kai ho chalkos kai ho argyros kai to chrysiōn, kai egeneto hōsei leptoteron achyrou en alōni, kai erripisen auta ho anemos hōste mēden kataleiphthēnai ex autōn, kai ho lithos ho pataxas tēn eikona egeneto oros mega kai epetaxe pasan tēn gēn.
35 Tehdy se společně roztříštily železo, hlína, měď, stříbro i zlato, a byly jako plevy na mlatě – rozfoukal je vítr, takže po nich nezůstalo nic. A kámen, který udeřil do obrazu, se stal velikou horou a naplnil celou zemi.
36 touto to horama, kai tēn krisin de eroumen epi tou basileōs.
36 Toto je ten sen; a výklad k němu nyní řekneme králi.
37 sy basileu, basileus basileōn, kai soi ho kyrios tou ouranou tēn archēn kai tēn basileian kai tēn ischyn kai tēn timēn kai tēn doxan edōken.
37 Ty, králi, jsi král králů. A Bůh nebes ti dal vládu, království, moc, čest a slávu.
38 en pasē tē oikoumenē, apo anthrōpōn kai thēriōn agriōn kai peteinōn ouranou kai tōn ichthyōn tēs thalassēs, paredōken hupo tas cheiras sou, kyrieuein pantōn – sy ei hē kephalē hē chrysē.
38 V celé zemi – lidi, divoká zvířata, ptáky nebes a ryby moře – všechny ti dal do rukou, abys vládl nade všemi. Ty jsi ta zlatá hlava.
39 kai meta se anastēsetai basileia elattōn sou, kai tritē basileia allē chalkē, hē kyrieusei pasēs tēs gēs.
39 Po tobě povstane království menší než ty, a třetí království, bronzové, které bude vládnout celé zemi.
40 kai basileia tetartē ischyra hōsper ho sidēros, ho damazōn panta kai pan dendron ekkoptōn, kai seisthēsetai pasa hē gē.
40 A čtvrté království bude silné jako železo – to ničí všechno a rozbíjí jako železo, jež rozdrtí vše; a otřese celou zemí.
41 kai hōs eorakas tous podas autēs, meros men ti ostrakou keramikoū, meros de ti sidērou, basileia allē dimerēs estai en autē, kathaper eides ton sidēron anamemeigmenon ama tō pēlinō ostrakō.
41 A jak jsi viděl, že nohy byly částečně z hliněné keramiky a částečně ze železa, bude to rozdělené království – tak jako jsi viděl železo smíšené s hliněným střepem.
42 kai hoi daktyloi tōn podōn meros men ti sidērōn, meros de ti ostrakinon – meros ti tēs basileias estai ischyron, kai meros ti estai syntetrimmenon.
42 A prsty nohou byly částečně železné a částečně hliněné – část království bude silná a část bude rozbitá.
43 kai hōs eides ton sidēron anamemeigmenon ama tō pēlinō ostrakō, symmeigeis esontai eis genesin anthrōpōn, ouk esontai de homonountes oute eunoountes allēlois, hōsper oude ho sidēros dynatai synkrathēnai tō ostrakō.
43 A jako jsi viděl železo smíšené s hliněným střepem – budou se míchat mezi lidské pokolení, ale nebudou si navzájem rozumět ani se milovat, tak jako železo se nemůže spojit s hlínou.
44 kai en tois chronois tōn basileōn toutōn stēsei ho theos tou ouranou basileian allēn, hētis estai eis tous aiōnas, kai ou phtharēsetai, kai autē hē basileia allo ethnos ou mē easē – pataxei de kai aphanisei tas basileias tautas, kai autē stēsetai eis ton aiōna.
44 A za dnů těchto králů Bůh nebes ustanoví jiné království, které bude trvat navěky. Nebude zničeno, ani nebude předáno jinému národu – rozdrtí a zničí všechna tato království, ale samo obstojí navždy.
45 kathaper eorakas ex orous tmēthēnai lithon aneu cheirōn, kai synēloēse to ostrakon, ton sidēron, kai ton chalkon, kai ton argyron, kai ton chryson – ho theos ho megas esēmane tō basilei ta esomena ep’ eschatōn tōn hēmerōn, kai akribes to horama kai pistē hē toutou krisis.
45 Jako jsi viděl kámen vytesaný z hory bez rukou, který rozdrtil hlínu, železo, měď, stříbro a zlato – veliký Bůh ukázal králi, co se má stát na konci dnů. Sen je jistý a jeho výklad spolehlivý.
Zde jsou králi Nebúkadnesarovi ukázány dějiny jeho milovaného města - Babylónu. Jak postupně bude ztrácet na lesku, na moci, na důležitosti. V době babylónské říše vládl jako zlato civilizaci, v době persko-médské jako stříbro se stalo druhém hlavním městě. Pro Alexandra Makedonského Babylón představoval bronzovou válečnou kořist, a za doby Seleukovců se pomalu rozpadl v prach. A to vše pro soud Boží (kámen urvaný ze skály)
Daniel 7:23–28 (LXX)
23
kai errethē moi peri tou thēriou tou tetartou hoti basileia tetartē estai epi tēs gēs, hētis dioise para pasan tēn gēn kai anastatōsei autēn kai kataleanei autēn
A bylo mi řečeno o čtvrté šelmě: že čtvrté království bude na zemi, které se bude lišit od všech ostatních království, a rozvrátí ji a rozdrtí ji.
24
kai ta deka kerata tēs basileias deka basileis stēsontai, kai ho allos basileus meta toutous stēsetai, kai autos dioise kakois hyper tous prōtous kai treis basileis tapeinōsei
A deset rohů je deset králů, kteří povstanou z tohoto království. A po nich povstane jiný král, a bude horší (zlejší) než ti první, a tři krále poníží.
25
kai rhēmata eis ton Hypsiston lalēsei kai tous hagious tou Hypsistou katatripsei, kai prosdexetai allioōsai kairous kai nomon, kai paradothēsetai panta eis tas cheiras autou heōs kairou kai kairōn kai heōs hēmisous kairou
A bude mluvit slova proti Nejvyššímu a bude utlačovat svaté Nejvyššího. A bude usilovat změnit časy a zákon, a vše mu bude vydáno do rukou až do času, časů a poloviny času.
26
kai hē krisis kathisetai kai tēn exousian apolousi kai bouleusontai mianai kai apolesai heōs telous
Ale soud zasedne, a oni mu odejmou moc, a budou se radit, aby ji zlomili a zničili až do konce.
27
kai tēn basileian kai tēn exousian kai tēn megaleiotēta autōn kai tēn archēn pasōn tōn hypo ton ouranon basileiōn edōke laō hagiō Hypsistou – basileusai basileian aiōnion, kai pasai hai exousiai autō hypotagēsontai kai peitharchēsousin autō
A království, moc, velikost a vláda nade všemi královstvími pod nebem byla dána lidu svatých Nejvyššího – aby vládli království věčné. A všechny moci se mu podřídí a budou ho poslouchat.
Čtvrté zvíře je zde Římská říše. Roh, který ponížil tři rohy, je zde císař Vespasián, který vyšel vítězně z tzv roku 4 císařů. Jeho syn Titus za jeho vlády potlačil židovské povstání a zničil Herodův chrám. Tím "usiloval" - chtěl - změnit čas a zákon židovských dějin, ale skutečná změna Zákona ze Starého na Nový a času z doby Zákona na dobu Milosti se uskutečnila v Kristu. Zničení Herodová chrámu byl pouze stín Kristové smrti na kříži a jeho Vzkříšení.
Daniel 8:9–19 ze Septuaginty (LXX):
9
kai ex enos autōn anephyē keras ischyron en kai katischyse kai epataxen epi mesēmrian kai ep’ anatolas kai epi borran
A z jednoho z nich vyrostl roh mocný, a zesílil, a udeřil na jih a na východ a na sever.
10
kai hypsōthē heōs tōn asterōn tou ouranou, kai errachthē epi tēn gēn apo tōn asterōn, kai ap’ autōn katepatēthē.
A byl vyvýšen až ke hvězdám nebeským, a svržen na zem od hvězd, a některé z nich byly pošlapány.
11
heōs ho archistratēgos rhysetai tēn aichmalōsian, kai di’ auton ta orē ta ap’ aiōnos errachthē, kai exērthē ho topos autōn, kai thysia, kai ethēken autēn heōs chamai epi tēn gēn, kai euōdōthē kai egenēthē, kai to hagion ērēmōthēsetai.
Až do doby, kdy arcitratég vyvede zajaté, a skrze něj budou svrhnuty hory od věků, a bude pozdvižen jejich (svatých) prostor, i oběť, a bude ji klást až k zemi, a bude se mu dařit a stane se, že svatyně bude zpustošena.
12
kai egenēthēsan epi tē thysia hai hamartiai, kai erriphē chamai hē dikaiosynē, kai epoiēse kai euōdōthē.
A na oběť přišly hříchy, a spravedlnost byla svržená na zem, a on jednal a dařilo se mu.
13
kai ēkouon heterou hagiou lalountos, kai eipen ho heteros tō phelmouni tō lalounti: Heōs tinos to horama stēsetai, kai hē thysia hē arthēsa, kai hē hamartia ērēmōseōs hē dothéisa, kai ta hagia ērēmōthēsetai eis katapatēma?
A slyšel jsem jiného svatého, jak mluví, a ten druhý řekl mluvícímu Filemenovi: „Dokdy potrvá toto vidění, a oběť odejmutá, a hřích zpustošení daný, a svatyně bude zpustošena k pošlapání?“
14
kai eipen autō: Heōs hesperas kai prōi, hēmerai dischiliai triakosiai, kai katharisthēsetai to hagion.
A řekl mu: „Až do večera a jitra – 2300 dní – a svatyně bude očištěna.“
15
kai egeneto en tō theōrein me, egō Daniēl, to horama, ezētoun dianoiēthēnai, kai idou estē katenantiōn mou hōs horasis anthrōpou.
A stalo se, když jsem já, Daniel, viděl to vidění, snažil jsem se je porozumět, a hle, stál přede mnou jako vidění člověka.
16
kai ēkousa phōnēn anthrōpou ana meson tou Oulāi, kai ekalesen kai eipen: „Gabriēl, synetison ekeinon tēn horasin.“
A slyšel jsem hlas člověka mezi (řekou) Ulaj, a zavolal a řekl: „Gabrieli, přiveď toho k porozumění vidění.“
17
kai ēlthen kai estē echomenos mou tēs staseōs, kai en tō erchesthai auton ethorybēthēn, kai epesa epi prosōpon mou, kai eipen moi: „Dianoēthēti, huie anthrōpou, eti gar eis hōran kairou touto to horama.“
A on přišel a postavil se vedle mého postavení, a jak přicházel, byl jsem vyděšen a padl jsem na svou tvář, a řekl mi: „Pochop to, synu člověka, neboť toto vidění je ještě na čas (určený) časem.“
Souboj berana s kozlem, který viděl Daniel, je souboj mezi Persii a Řeckem, který vlastně začal právě toho roku, kdy Daniel toto vidění uzřel. Tehdy totiž Persie poprvé napadla Lydii - Řeckou kolonii v Malé Asii. Roh, který vyrostl, je král Antonios Epifanos, jehož jméno v překladu znamená: Ten, který bojuje proti Zjevení. Arcistratég zde je Kristus, kterého Daniel vnímá podivně svázáného s Epifanem - vlastně ve verších 11 a 12 se nedají od sebe odlišit činy Epifanovi a činy Arcistratéga. A ano, když srovnáme snažení Epifana s Křesťanstvím, tak mnohé, co Epifan násilně zaváděl, se v Kristu přirozeně naplnilo. Mnohé z toho, co Epifanus činí s negativním znaménkem (zastavení obřízky, oběti v chrámě, svěcení soboty, nedělení pokrmů na čisté a nečisté apod), to v Kirstu se uskutečňuje se znaménkem pozitivním. Proto je Kristus jakýmsi pozitivním stínem negativního Epifana. 2300 dní je přibližná doba "intenzivní" vlády Epifana nad Judeou.
Daniel 9:21–27 podle řecké Septuaginty (LXX):
Verš 21
kai eti lalountos mou en tē proseuchē mou kai idou ho anēr hon eidon en tō hypnō mou tēn archēn Gabriēl tachei pheromenos prosēngise moi en hōra thysias hesperinēs
A ještě když jsem mluvil ve své modlitbě, hle, muž, kterého jsem viděl na začátku ve svém snu, Gabriel, rychle přicházející, přiblížil se ke mně v hodině večerní oběti.
Verš 22
kai prosēlthe kai elalēse met’ emou kai eipen: Daniēl, arti exēlthon hypodeixai soi dianoian
A přistoupil a mluvil se mnou a řekl: „Danieli, právě jsem vyšel, abych ti ukázal porozumění.“
Verš 23
en archē tēs deēseōs sou exēlthen prostagma para Kyriou kai egō ēlthon hypodeixai soi hoti eleeinos ei kai dianoēthēti to prostagma
Na začátku tvé prosby vyšlo nařízení od Hospodina a já jsem přišel, abych ti to ukázal, protože jsi milý. A rozuměj tomu nařízení.
Verš 24
hebdomēkonta hebdomades ekrithēsan epi ton laon sou kai epi tēn polin Siōn syntelesthēnai tēn hamartian kai tas adikias spanisai kai apaleipsai tas adikias kai dianoēthēnai to horama kai dothēnai dikaiosynēn aiōnion kai syntelesthēnai to horama kai euphranai hagion hagiōn
Sedmdesát týdnů bylo určeno pro tvůj lid a pro město Sion: k dokonání hříchu, k odstranění nepravostí, k zahlazení vin, k pochopení vidění, k udělení věčné spravedlnosti, k dovršení vidění a k pomazání svatyně svatých.
Verš 25
kai gnōsē kai dianoēthēsē kai euphranthēsē kai heurēseis prostagmata apokrithēnai kai oikodomēseis Ierousalēm polin Kyriō
A poznáš, a porozumíš, a budeš se radovat, a nalezneš ustanovení, že bude obnoveno a vystavěno město Jeruzalém Pánu.
Verš 26
kai meta hepta kai hebdomēkonta kai exēkonta dyo apostathēsetai chrisma kai ouk estai kai basileia ethnōn phtheirei tēn polin kai to hagion meta tou Christou kai hēxei hē synteleia autou met’ orgēs kai heōs kairou synteleias apo polemou polemēthēsetai
A po sedmi a sedmdesáti a dvaašedesáti (týdnech) bude odstraněn Pomazaný a nebude, a království národů zničí město i svatyni s Pomazaným. A přijde konec jeho s hněvem a až do času konce bude vedená válka.
Verš 27
kai dynasteusei hē diathēkē eis pollous kai palin epistrepsei kai anoikodomēthēsetai eis platos kai mēkos kai kata synteleian kairōn kai meta hepta kai hebdomēkonta kairous kai exēkonta dyo etē heōs kairou synteleias polemou kai aphairethēsetai hē erēmōsis en tō katischysai tēn diathēkēn epi pollas hebdomadas kai en tō telei tēs hebdomados arthēsetai hē thysia kai hē spondē kai epi to hieron bdelygma tōn erēmōseōn estai heōs synteleias kai synteleia dothēsetai epi tēn erēmōsin
A smlouva bude silná pro mnohé, a znovu se obrátí, a bude znovu vystavěno do šířky a délky podle dovršení časů. A po sedmi a sedmdesáti časech a dvaašedesáti letech až do času ukončení války bude odstraněna zpustošení. A v době, kdy smlouva bude upevněna pro mnoho týdnů, bude v závěru týdne oběť a úlitba zrušena, a na chrámu bude ohavnost zpustošení až do konce, a dovršení bude dáno na zpustošení.
Sedmdesát týdnů je podle verše 24 sedmdesát let. 7 a 70 (týdnů) - pokud to znásobíme - je let 490. Tím se dostáváme někam do doby pusobení Ježíše Krista. Když k tomu připočteme dalších 62 let, dostáváme se do období, kdy byla sepsána poslední kniha novozákonního kánonu - Zjevení Janovo.
Verše 26 a 27 tedy popisuje novozákonní dobu. V ní Daniel vidí Kristovu smrt a zničení chrámu - a správně chápe, že tyto dvě události jsou spolu svázané. Kristova smrt zničila chrám duchovně, jeho zboření římany pak je pouhopouhé zničení formy chrámu (tedy stavby, zdi, a podobně), který byl v důsledku Kristově smrti obsahově prázdný. Zajímavé je, že prorok nevidí Kristovo vzkříšení - Možná proto, že mesiáš smrtí na kříži navždy zmizí z dějin tělesného izraele. Nebo proto, že kniha Daniel se zabývý Božím soudem (=zastání se proti nespravedlnosti, pomstou, odplatou) a méně již Boží Milostí (=nesouzením)
Zároveň však, v té samé době, vidí Daniel mocné působení smlouvy, která obrací "mnohé." A tím bude chrám nově vystavěn do šířky a délky - jedná se o vznik Církve jakožto Chrámu Novozákonní doby - jakožto Těla Kristova. Mocná smlouva, která to způsobí, je smlouva v krvi Ježíše Krista - v Jeho Věčném životě (v krvi Krista je Život Krista). Poslední větu rozebírá Zjevení Janovo.
Daniel 7:9–14 podle řecké Septuaginty (LXX)
Verš 9
etheōroun heōs hote thronoi etethēsan kai palaios hēmerōn ekathēto echōn peribolēn hōsei chiōna kai to trichōma tēs kephalēs autou hōsei erion leukon katharon ho thronos hōsei phlox pyros
Viděl jsem, dokud nebyly postaveny trůny, a Starý dnů usedl, mající oděv jako sníh a vlasy jeho hlavy jako čistá bílá vlna. Jeho trůn byl jako plamen ohně.
Verš 10
kai exeporeueto kata prosōpon autou potamos pyros, chiliai chiliades etherapeuon auton kai myriai myriades pareistēkeisan autō kai kritērion ekathise kai bibloi ēneōchthēsan
A před ním vycházel proud ohně. Tisíce tisíců mu sloužily a desetitisíce desetitisíců stály před ním. A soud zasedl a knihy byly otevřeny.
Verš 13
etheōroun en horamati tēs nyktos kai idou epi tōn nephelōn tou ouranou hōs huios anthrōpou ērchto kai hōs palaios hēmerōn parēn kai hoi parestēkotes parēsan autō
Viděl jsem v nočním vidění – a hle, na oblacích nebe přicházel jako Syn člověka. A přiblížil se ke Starému dnů a ti, kdo stáli okolo, jej přivedli k němu.
Verš 14
kai edothē autō exousia kai panta ta ethnē tēs gēs kata genē kai pasa doxa autō latreuousa kai hē exousia autou exousia aiōnios hētis ou mē arthē kai hē basileia autou hētis ou mē phtharē
A byla mu dána vláda a všechna národnostní společenství země podle rodů a veškerá sláva mu sloužila. A jeho moc je věčná moc, která nebude odňata, a jeho království, které nebude zničeno.
Zde je Syn Člověka (=Kristus) představen jako DvojJediný se Starým dnů (=Otec). Syn přichází v oblacích nebe - kde oblaka nebe jsou pseudonym pro Boha. Syn tedy přichází v moci Boží. Nejsou však dvě moci Boží - jedna Otcova a druhá Synova - je pouze Jedna Jediná Moc Boží. Bůh ve svém množném čísle je Jeden. Syn člověka příchází ke Starému dnů jako rovný k rovnému a je intronizová jako Král Země. Zástupy, které byly jedno tělo se Starým dnů, se stávají jedním tělem se Synem Člověka.
