5. teze: Boží láska je svobodonosná, ne spásynosná
13. 5. 2025
V minulém bodě jsme se již doktli rozdílného chápání Božího partnerství, Boží lásky. Ano. Bůh člověka i svět miluje. Ano - není nic, co by nás mohlo oddělit od Lásky Boží. Tato láska však není spásonosná - ale je svobodonosná. Bůh nás miluje, miluje nás až tak - že nás nechá od sebe odejít. Že nám dává svobodu jej opustit, svobodu na něho zapomenout. Žít si svůj život podle svých vlastních pravidel. Ano - Bůh tak člověka miluje, že jej nechá jít i do pekla.
Ale neustále jej vyhlíží - o tom je kupříkladu příběh o marnotratném synu. Bůh člověka miluje, tudíž mu dává svobodu odejít, ale stále jej vyhlíž a doufá, že se vrátí. A nechává k návratu otevřené dveře: A těmi dveřmi je Kristův kříž. My nejsme spaseni proto, že nás Bůh miluje, ale proto, že za nás zemřel. Pravda, zemřel pro nás, protože nás miluje. Nechává otevřené dveře. Ale miluje jak ty, kdo se těmi otevřenými dveřmi vrací domů, tak ty, kdo tak nečiní a neučiní.
