Bohu a světu

Manželství se neuzavírá, manželství se rozpoznává. Snoubence do manželství Jednoho Těla nespojuje Církev, ale Bůh - Láska Agape (ne Eros, ale Agape) Hřích není právní rozvod, ale veškeré jednání, které manželství narušuje a vede k rozvodu. Hřích je rozvod duchovní. Kristova Slova o rozvodu jsou určena k ochraně manželství, ne k odsouzení k dosmrtné samotě. Není dobré, aby byl člověk sám.

Církve trpí utkvělou představou, že uzavírají sňatky, že je prohlašují za právoplatné. A vydávají glejt, který pak zakazuje partnerům ze vztahu pod hrozbou věčných trestů odejít, ať se za zavřenými dveřmi odehrává cokoliv. Často se stává, že se postaví na stranu agresora a nutí oběť agresi snášet, "odpouštět" fyzické i psychické rány a týrání a "nastavovat druhou tvář."

Ale manželství není dílo církve. A dokonce ani snoubenců. Manželství   je dílo Boží. To Bůh spojuje dva lidé do jednoho těla, ne církev, ne kněz. Církev či oddávající nemá co prohlašovat manželství   za právoplatně uzavřené. Církev či oddávající má na základě ovoce vzájemného vztahu snoubenců rozpoznávat, jestli je to vskutku Bůh (láska Agape), kdo spojuje dvojici do jednoho těla, do jednoho páru, nebo je to něco jiného (kupř mocenské či ekonomické zájmy rodin, sociální nátlak, nebo na druhé straně sexuální poblouznění a zamilovanost).

Do manželství se nevstupuje, manželství   se rozpoznává.  Bůh Adamovi v ráji nepřivedl pět Ev, aby si z nich jednu až dvě vybral. Ne. Přivedl jednu jedinou a Adam v ní rozpoznal pomoc Jemu Rovnou od Hospodina. Stejně tak Eva. Evy se nikdo dokonce na nic neptá. Ani Eva si nevybírá ze zástupu Adamů. Ne, Bůh ji přivedl před Adama a Eva rozpoznává to, že Adam je její muž od Hospodina a ona je jeho žena od Hospodina. Manželství se neuzavírá, ale rozpoznává.

Primárním účelem manželství není zplození potomka. Kupř králíci k rozmnožování manželství  nepotřebují. Primární ůčel se skrývá ve větě: Není dobré, aby byl člověk sám. To je Proč v otázce na odpověď A proto muž opustí své rodiče a přilne ke své ženě a stanou se jedno tělo. Jedno tělo není sexuální akt, ale jedna spojená bytost, manželský pár, čelící světu. Nejde tu o eros, o rozmnožování, ale o partnerství, agape. Když Bůh přivádí Adamovi zvířata, aby se poznalo, jestli zde není partner jemu rovný, nešlo o to, aby si Adam vyzkoušel, zda-li mu "to" půjde s krávou nebo s fenou. Nejde zde o eros, ale o agape. Je to Agape, co ze snoubenců tvoří manželství , jedno tělo. 

Co Bůh stvořil, člověk nerozlučuj. Zde není zákaz opuštění manželství za žádnou cenu. Není zde příkaz: Nikdy nesmíš odejít. Ne. Je tu příkaz jiný: Chovej se tak, aby druhý nechtěl odejít. Ne aby nesměl, ale aby nechtěl. 

Zde nejde o nějakou vnější slupku manželství, nějakej papír, kterej se nesmí roztrhat, zde jde o vnitřní vztah mezi dvěma osobami. Ten člověk nerozlučuj: Svým chováním, svým jednáním, svými skutky, svým myšlením. Jedná se o rozvod srdce, ne o rozvod před vnějším soudem světa. 

A vnitřní vztah se násilím udržet nedá, naopak. Nelze nutit druhého, aby vnitřním nastavením byl manželem, partnerem. Ne. Ale lze jednat tak, aby druhý chtěl být mým partnerem, mým manželem, manželkou. 

Připomeňme si: Bůh dává člověku svobodu odejít a nechává otevřené dveře k návratu. A jestli jedna strana manželství  hřeší proti manželství, pak jak tuto situaci řešit, popisuji v sekci o odpuštění. A ano, pokud hřešící strana nechce nést pokání, pak se vzájemný vztah nedá uzdravit. A trvat v takovém případě na vnějším papíru je zákonictví, které slabší stranu odsuzuje do pozice zneužívaného a vykořišťovaného otroka, což "s pomocí jemu rovnou" nemá nic společného. A nazývat tento svazek "tradičním manželstvím" je chucpe.

Církev má zkoumat úroveň agape. Jestli sňatek nepůsobí bolest rozvodu jiného manželství. Ale do úrovně eros nemá strkat nos. Nemá co koukat do spodního prádla, jestli má ten či onen to či ono pohlaví. Důležité je, aby mezi partnery i v sexuální oblasti vládla pravdivost (která osvobozuje), upřímnost,  která je ovocí agape. Nic více, nic méně. Aby mezi nimi vládlo nepřemáhání se, nepřetvářování, nepotlačování přirozenosti z vlastní vrozenosti, ale volnost, svoboda, plnost, pravdivost. Ale jestli se miluji misionářky, nebo jako pejsci, to už je věcí těch dvou a jejich pravdivosti a upřímnosti jednoho před druhým.

A jistě, sex je velký Boží dar, který patří do manželství. Sex není důkaz lásky. Ale připravenosti společně "zplodit" (ať už fyzicky, nebo duchovně) dítě a  vychovávat jej. Ale sex není primárním účelem, je sekundárním projevem manželství .